Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 59 (1920). Praha: Právnická jednota v Praze, 468 s.
Authors:

Zvolila-li dráha určitý způsob vážení a zjištěnou váhu na nákladním listě potvrdila, uznala tím sama správnost váhy v nákladním listě uvedenou a nemůže namítati, že váha takto zjištěná je nepravou.


Žalobce domáhal se dle §u 84 žel. dopr. ř. žalobou na dráze náhrady za ztrátu zboží za dopravy po dráze povstalou. Škodu vypočetl tím, že vzal za základ váhu, dráhou v podací stanici zjištěnou a v nákladním listě potvrzenou, a váhu v stanici dodací dráhou zjištěnou a tím způsobem mamko vypočetl. Žalovaný erár popřel manko, navrhl zamítnutí žaloby, poněvadž dle jeho tvrzení je rozdíl ve váze pouze číselný a ne skutečný. Vagony váženy byly na dvakrát dle os a váha takto zjištěná je nesprávná.
Nejvyšší soud dovolání žalované strany proti rozsudku 2. stolice, kterým žalobě bylo vyhověno, nevyhověl z těchto důvodů:
Odvolací soud uvádí v rozsudku v odpor vzatém, že znalecký posudek připouští všeobecně rozdíl 5—10% více nebo méně dle toho, jak důkladně se váží, a že jest tedy domněnkou. Jde tedy o výklad znaleckého posudku a nelze v tomto směru mluviti o odporu se spisy po rozumu čís. 3. §u 503 c. ř.
Ani důvodu čís. 4. §u 503 c. ř. tu není. Zváživši zboží, konala dráha svůj úřad dle předpisů železničního dopravního řádu. Zvolila-li určitý způsob vážení, jest za to odpovědna. Zjištěnou váhu potvrdila dráha v náklad. listu a byla tím váha zboží úředně zjištěna (§ 38, 59, 61 dopravn. řádu). Dle potvrzení obsaženého v nákladních listech bylo dovozné zaplaceno. Tím uznala dráha sama správnost váhy v náklad. listě potvrzenou. Zjištění, čerpané z posudku znalce, o způsobu vážení v O. zní neurčitě a všeobecně, připouští hranici vyšší a nižší, nevylučujíc tedy ani hranice prostřední a není s to zvrátiti váhu úředně zjištěnou. Že by se zboží nemohlo ztratiti, nebylo prokázáno, a ručí proto dráha dle §u 84 dopravn. řádu. Že se dráha při tomto stavu věci nemůže dovolávati s úspěchem §u 87 dopravního řádu, dovodil již případně odvolací soud, a jest v tomto směru ještě odkázati k tomu, že dráha sama uvádí, že rozdíl ve váze je pouze číselný a nikoliv skutečný a že váha zjištěná v Č. B. jest správná. Posoudil tedy odvolací soud věc zcela správně a bylo nedůvodné dovolání zamítnouti.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 10. února 1920, Rv. I. 45/20-1.
R. vr. z. s. R. Ullrich.
Citace:
Zvolila-li dráha určitý způsob vážení. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1920, svazek/ročník 59, číslo/sešit 5, s. 195-195.