Č. 11477.

Policejní věci. — Honební právo (Slovensko): * Pro přestupky zák. čl. XX:1883 platí i za účinnosti zákona č. 98/1929 Sb. promlčecí lhůta tří měsíců.
(Nález ze dne 13. října 1934 č. 18707.)
Věc: Martin M. v K. (adv. Dr. Vladimír Varsik z Prahy) proti zemskému úřadu v Bratislavě o přestupek pytláctví. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Rozsudkem okresního úřadu v Píšťanech jako policejního trestního soudu I. stolice z 3. května 1932 byl st-l uznán vinným přestupkem § 26 zák. čl. XX:1883, jehož se dopustil tím, že dne 21. října a 22. října 1931 neoprávněně lovil zajíce v cizím honebním obvodě katastru obce Š., a byl odsouzen na základě § 10 zák. z 25. června 1929 č. 98 Sb. k pokutě 500 Kč, pro případ nedobytnosti k 10dennímu uzamčení.
Nař. rozhodnutím pozměnil žal. úřad uvedený rozsudek v tom směru, že uznal st-le vinným jen přestupkem pytláctví spáchaným dne 21. října 1931, a odsoudil ho proto podle § 10 zák. č. 98/1929 Sb. k peněžité pokutě v částce 500 Kč, pro případ nedobytnosti k 10dennímu uzamčení, z obžaloby a zákonných následků přestupku pytláctví spáchaného dne 22. října 1931 ho však podle 2. bodu § 155 pol. trest. řádu osvobodil. Odpovídaje na námitku, že přestupek je promlčen, uvedl žal. úřad v odůvodnění svého rozhodnutí, že přestupky pytláctví mají býti podle § 10 zák. č. 98/1929 Sb. stíhány z úřední moci a že proto pravomoc k jich stíhání podle § 31 zák. čl. XL:1879 se promlčí v 6 měsících ode dne, kdy byl přestupek spáchán. V daném případě přestupkové řízení pro přestupek spáchaný dne 21. října 1931 bylo proti obžalovanému zahájeno již dne 7. dubna 1932, kdy mu bylo doručeno předvolání k ústnímu jednání, je tedy zřejmo, že o promlčení trestného činu obžalovaného nemůže býti řeči.
Ve stížnosti podané na toto rozhodnutí se brojí předem proti správnosti zjištění žal. úřadu, že trestní řízení pro přestupek spáchaný dne 21. října 1931 bylo proti st-li zahájeno již dne 7. dubna 1932, a vytýká se po té, že zákon č. 98/29 Sb. nic nezměnil na předpisu § 46 zák. čl. XX:1883, podle něhož všechny honební přestupky se promlčují ve lhůtě 3měsíční, takže byl porušen zákon, když za přestupek uvedeného honebního zákona byl st-l potrestán po uplynutí této lhůty. Nss zabýval se nejprve touto námitkou, neboť jestliže by bylo stížnosti v tomto směru dáti za pravdu, odpadla by povinnost zabývati se námitkou uvedenou výše na místě prvním, kdyžtě podle názoru žal. úřadu platí v konkrétním případě 6měsíční lhůta promlčecí a k zahájení řízení pro přestupek spáchaný dne 21. října 1931 došlo — jak žal. úřad zjišťuje v nař. rozhodnutí — dne 7. dubna 1932, tedy po uplynutí 3 měsíců od spáchání přestupku.
Brojíc proti správnosti názoru žal. úřadu, že za účinnosti zák. č. 98/1929 Sb. platí pro honební přestupky promlčecí lhůta 6měsíční, namítá stížnost, že zák. čl. XX:1883 ustanovuje v § 46 promlčecí lhůtu 3měsíční ohledně všech honebních přestupků bez ohledu na to, mají-li povahu přestupků soukromožalobních nebo veřejnožalobních, a že na tomto ustanovení nebylo nic změněno tím, že podle zák. č. 98/1929 Sb. sluší všechny přestupky stíhati z povinnosti úřední, neboť podle § 11 tohoto zákona byly dosavadní předpisy výslovně ponechány v platnosti a platí tedy i specielní ustanovení § 46 zák. čl. XX:1883 a nelze se odvolávati na generální ustanovení zák. čl. XL:1879. Nss uznal toto stanovisko stížnosti správným.
Podle § 39 zák. čl. XX:1883 má příslušný soud pokračovati nejen na stížnost vlastníka nebo pronajímatele honitby anebo jeho nájemce, ale v případech §§ 29, 30 a 31 i z úřední povinnosti na oznámení, které učiní úřední nebo obecní představení, zřízení k udržování veřejného pořádku. V prvním odstavci § 46 se pak stanoví, že trestnost honebního přestupku se promlčí, jestliže pro honební přestupek u přestupkového soudu se nepodá stížnost aneb oznámení do 3 měsíců ode dne spáchání činu. Tato zákonná ustanovení byla zákonem z 25. června 1929 č. 98 Sb. změněna jen v tom směru, že z úřední povinnosti stíhají se nejen přestupky §§ 29, 30 a 31 zák. čl. XX:1883, nýbrž i ty přestupky tohoto zákona, které dosud bylo přípustno stíhati jen na žádost poškozeného. Na délce promlčecí lhůty stanovené v 1. odst. § 46 cit. zák. článku pro všechny přestupky honebního zákona, ať již jde o přestupky stihatelné z úřední povinnosti čili nic, nebylo zákonem č. 98/29 Sb. nic změněno. Neníť v tomto zákoně o promlčecí lhůtě žádného ustanovení a podle § 11 tohoto zákona, pokud není v tomto zákoně jinak ustanoveno, zůstávají dosavadní honební předpisy nedotčeny. Poněvadž pak není zákonného ustanovení, podle kterého by pro všechny přestupky stihatelné z úřední povinnosti platila promlčecí lhůta 6měsíční, a podle § 31 zák. čl. XL:1879 6měsíční lhůta promlčecí platí jen tehdy, neustanovuje-li zvláštní zákon jinak, platí pro přestupky zák. čl. XX:1883 promlčecí lhůta stanovená v § 46 tohoto zákona 3 měsíce.
Nař. rozhodnutí je založeno na právním názoru, že pro přestupek § 26 zák. čl. XX:1883 platí promlčecí lhůta 6měsíční, stanovená v § 31 zák. čl. XL:1879. Poněvadž nesprávnost tohoto právního názoru byla výše prokázána, musilo býti nař. rozhodnutí zrušeno podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 11477. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 328-330.