Č. 5384.

Zemědělství. — Administrativní řízení (Slovensko): O úřední kompetenci k rozhodování mzdových sporů zemědělských dělníků.
(Nález ze dne 13. února 1926 č. 2809).
Věc: Florian B. a Ludevít V. v M. proti župnímu úřadu v Nitře o mzdový spor.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lé vznesli na okr. úřad v Nitře nárok, aby Karel V., který je zjednal k polním pracem, byl uznán povinným doplatiti jim za mzdu zadržovaných 15 vozů haluzí a 15 půlsáhů dříví. Nárok ten byl pořadem instancí, posléze nař. rozhodnutím zamítnut. Stížnost do tohoto rozhodnutí podaná nečiní námitek proti meritu rozhodnutí, nýbrž namítá jedině, že úřady ve věci rozhodující nebyly k tomu kompetentní podle odst. 2 § 6. zák. čl. II. : 1898.
O stížnosti té uvažoval nss takto: — — —
Podle § 72 zák. čl. II : 1898, který jedná o právních poměrech mezi zaměstnavateli a zemědělskými dělníky jsou k rozhodování všech záležitostí, které dle tohoto zákona úředního opatření vyžadují, příslušný: v I. stolici hlavní služný, ve městech s municipálním právem designovaný člen magistrátu a v městech se regulovaným magistrátem purkmistr, ve II. stolici zvláštní komise správního výboru ustavená způsobem označeným v § 120 zák. čl. XXXI : 1879. Ve III. stolici pak min. zeměd. Na místo služnovských úřadů nastoupily dle § 6 zákona z 29. února 1920 č. 126 Sb. okresní úřady a na místo správních výborů župní úřady, které také v daném případě o sporu rozhodly a sice souhlasně, takže proti nim dle § 72. zák. čl. II : 1898 další odvolání není přípustno. Z této kompetence vyjímá odst. 2 § 6 cit. zákona jednak taková ustanovení smlouvy, jež odporují zákonům nebo statutům — což s daným případem nemá co činiti, — dále pak ustanovení do smlouvy nepojatá, jež odkazuje na řádnou cestu zákona.
Na tomto předpisu zákona zakládají st-lé svoji námitku inkompetence, dovozujíce, že oni dle smlouvy byli zjednáni k »žatvě a mlatbě«, kdežto o svážení žatvy na místo mlatby že nebylo ve smlouvě nic ustanoveno, takže spor o zadrženou mzdu připadající za práci se svážením, kterou oni vykonati odepřeli, může býti řešen pouze řádnou cestou zákona. Leč po této stránce uznal žal. úřad, odvolav se na důvody prvostupňového výnosu, že dle odborného posudku župního úřadu práce je žatva a mlatba bez svažby nemyslitelná a dle starého zvyku na celém okolí je svážení obilí nerozlučné s žatvou a mlatbou. Tím uznal žal. úřad, že ve zjednání žatvy a mlatby jest zahrnuta i svážka obilí a založil své rozhodnutí co do kompetence na tom, že i svážka jako součást žatvy a mlatby tvoří obsah smlouvy.
Poněvadž st-lé proti tomuto výroku žal. úřadu námitek nečiní, musí jej i nss svému rozhodnutí za základ položiti (§ 6 zák. o ss).
Byla-li však v pojmech slov žatvy a mlatby ve smlouvě použitých obsažena též svážka požatého obilí k místu mlatby, nedá se říci, že by spor, o který jde, vznikl z ustanovení, které do smlouvy pojato nebylo. Poněvadž pak jen takovýto spor by patřil na pořad práva, jeví se námitka stížnosti z § 6 zák. čl. II. z roku 1898 nesprávnou.

Citace:

č. 5384. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 389-390.