Č. 5708.

Obecní samospráva. — Administrativní řízení. — Řízení před nss-em (Slovensko): I. * Počínaje dnem 1. ledna 1923 není ministr pro Slov. příslušný vystupovati jako vyšší úřad dohlédací ve smyslu § 48 ob. fin. novely ve věcech obecního rozpočtu velkých a malých obcí, a to ani v případech, kdy adm. výbor rozhodl jako stolice odvolací před 1. lednem 1923. — * II. Nerozhodl-li ministr v těchto věcech o odvolání z rozhodnutí adm. výboru, jež bylo vydáno před 1. lednem 1923, do tohoto dne, stalo se rozhodnutí adm. výboru konečným ve smyslu § 5 zák. o ss.
(Nález ze dne 27. května 1925 č. 10.315).
Věc: Město U.. Dr. Alexandr K. a společníci v U. (adv. Dr. Alex Štětina a Dr. Eug. Mitták z Uh. Skalice) proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska stran obecního rozpočtu. Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Zastupitelstvo města U. stanovilo ve schůzi z 23. března 1922 ob. rozpočet na rok 1922 a usneslo se, aby schodek jevící se v řádném rozpočtu uhrazen byl 100% ob. přirážkou k stát. přímým daním. Do rozpočtu byla pojata jako výdajová položka řádného rozpočtu lesního hospodářství obce — mimo jiné — také položka 75000 Kč (rubrika: »Potřeba« — hlava II, oddělení 2 položka 5 »Výroba dřeva«); podle přílohy k rozpočtu lesního hospodářství byla v této položce zahrnuta také částka 42000 Kč, representující hodnotu 2800 »čtvrtek« t. zv. kompetenčního dříví vydávaného majitelům domů nalézajících se ve vnitřním městě. Jako příjmová položka byla pak do řádného rozpočtu lesního hospodářství obce pojata — mimo jiné — také položka 35000 Kč (rubrika: »Ohrada« — hlava II oddělení 2 položka 4 »Rubacia taxa«) representující náhradu za vykácení t. zv. kompetenčního dříví.
Z tohoto usnesení měst. zast. podal odvolání Dr. Alexander K., žádaje, aby byl znovu sestaven rozpočet les. hospodářství města na rok 1922. Rozhodnutím ze 16. prosince 1922 vyslovil adm. výbor býv. župy nitranské, že schvaluje rozpočet a povoluje, aby obec uhradila schodek 100% přirážkou a že zamítá odvolání Dra Alexandra K. K rozhodnutí tomu bylo připojeno právní poučení, že lze se z něho odvolati k min. pro Slov. Rozhodnutí bylo Dru K. doručeno dne 10. ledna 1923. Dr. K. podal odvolání, jež došlo k městu U. dne 11. ledna 1923. Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad, že rozpočet neschvaluje a že ukládá městu, aby výnos z ob. lesů, který byl jednotlivcům bezplatně rozdělen, na jednotlivcích za rok 1922 »zpět vymáhalo«. V důvodech nař. rozhodnutí se uvádí v podstatě toto: měst. zastupitelstvo i adm. výbor postupovaly nesprávně, když připustily, aby výnos měst. lesa v r. 1922 byl zdarma bez přiměřené protihodnoty rozdělen mezi majitele domů ve vnitřním městě, neboť podle odst. 5 § 21 zák. č. 329 z r. 1921 není od 1. října 1922 dovoleno pod titulem měšťanských práv rozdělovat ob. majetek, ani přebytek výnosu ob. majetku; ob. rozpočet byl tedy sestaven na nesprávném podkladě, pročež nemohl být úřadem schválen.
Toto rozhodnutí bylo usnesením měst. zast. z 12. června 1925 intimováno jednotlivým nynějším uživatelům kompetentního dříví, vydávaného majitelům měst. domů — s podotknutím, že podle tohoto rozhodnutí není — od r. 1922 — přípustným další vydávání »kompetenčních čtvrtek« z měst. lesů.
Do rozhodnutí toho podali stížnosti k nss-u: I. město U., II. Alexandr K., III. Štěpán V. a soudr., IV. Josef B. a soudr., V. Julius T. a soudr., VI. nezl. Vladimír T. a soudr. Maje o těchto stížnostech rozhodovati, musil se nss nejprve z povinnosti úřední zabývati otázkou, byl-li žal. úřad v daném případě vůbec příslušným vydati nař. rozhodnutí. V tomto směru dospěl pak soud k těmto závěrům:
Nař. rozhodnutí bylo vydáno ve věci rozpočtu města U. Podnětem k vydání nař. rozhodnutí bylo odvolání, jež podal jeden ze st-lů — Dr. Alexandr K. — z rozhodnutí adm. výboru býv. župy Nitranské z 16. prosince 1922, kterým bylo zamítnuto odvolání tohoto st-le, podané z rozpočtového usnesení zastupitelstva U. z 23. března 1922. Žal. úřad, jak patrno z odůvodnění nař. rozhodnutí a zejména také z vývodů odv. spisu, přezkoumával v tomto případě rozhodnutí adm. výboru ze 16. prosince 1922, pokud se týče usnesení ob. zast. z 23. března 1922 nejen ve funkci stolice odvolací, nýbrž i ve funkci úřadu dozorčího a osvojoval si jak kompetenci instanční, tak i dozorčí jako vyšší úřad dohlédací ve smyslu § 48 zák. z 12. srpna 1921 č. 329 Sb.
V době, kdy bylo vydáno nař. rozhodnutí — dne 5. května 1925 — nebylo již město U. městem s reg. magistrátem, nýbrž velkou obcí (arg. § 7 a 10 vl. nařízení z 21. září 1922 č. 275 Sb.). V této době byl již na Slov. v platnosti jak zákon z 12. srpna 1921 č. 329 Sb. o přechodné úpravě fin. hospodářství obcí a měst s právem municipálním (arg. § 59 tohoto zákona), tak i zákon z 29. února 1920 č. 126 Sb. o zřízení žup. a okr. úřadů, kterýžto zákon nabyl na Slov. účinnosti dnem 1. ledna 1923 (arg. čl. 1 a 2 tohoto zák. a §§ 1 a 2 vl. nař. z 26. října 1922 č. 310 Sb.).
Podle právního stavu, který platí na Slov. od 1. ledna 1923 a který platil tam tudíž také v době, kdy bylo vydáno nař. rozhodnutí — a jedině právní stav platný v této době jest rozhodným pro otázku kompetence ministra pro Slov. v daném případě — vykonávají ve věcech ob. rozpočtu velkých a malých obcí působnost bezprostředního dohlédacího úřadu ve smyslu § 48 zák. č. 329 z r. 1921 okr. výbory a působnost vyššího dohlédacího úřadu ve smyslu téhož ustanovení župní výbory; tyto úřady — okr. a žup. výbory — rozhodují pak také jako stolice odvolací ve věcech ob. rozpočtu velkých a malých obcí a to župní výbory jako poslední stolice správní (arg. § 58 zák. č. 329 z r. 1921 ve spojení s §em 7 téhož zák. a § 25 zák. čl. XXII : 1886). Ministerstvo a tudíž ani ministr pro Slov. není podle tohoto právního stavu vůči velkým a malým obcím na Slov. vyšším úřadem dohlédacím ve smyslu § 48 zák. č. 329 z r. 1921 a není tudíž také ani instancí odvolací ve věcech rozpočtu těchto obcí.
Ani instanční, ani dozorčí kompetenci ministrovu v daném případě nemůže zakládati také ani okolnost, že město U. bylo v době, kdy zastupitelstvo tohoto města učinilo usnesení o rozpočtu (dne 23. března 1922) ještě městem s reg. magistrátem, ani okolnost, že v době, kdy adm. výbor vydal jako stolice odvolací své rozhodnutí (dne 16. prosince 1922) bylo lze rozhodnutí adm. výboru, jak patrno z ustanovení § 25 odst. 1 zák. čl. XXII : 1886 ve spojení s §§ 48 a 7 cit. zákona č. 329 z r. 1921 naříkati odvoláním k min. Neboť ani zákon župní, ani zákon č. 329 z r. 1921, ani jiný zákon neobsahuje předpisu, z něhož by bylo lze dovoditi, že za účinnosti župního zákona jest ministr kompetentním vystupovati ve funkci vyššího úřadu dohlédacího ve smyslu § 48 zákona č. 329 z r. 1921 — pokud jde o věci ob. rozpočtu velkých a malých obcí — alespoň v oněch případech, kdy rozpočtové usnesení obce, která jest nyní velkou obcí, stalo se v době, kdy obec byla ještě městem s reg. magistrátem, aneb v případech, kdy adm. výbor rozhodl jako stolice odvolací ve věcech toto druhu ještě v době před účinností žup. zák. (1. lednem 1923).
Z těchto úvah plyne tedy, že min. pro Slov. nebyl v daném případě příslušným k vydání nař. rozhodnutí. Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss. — — —

Citace:

č. 5708. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 984-986.