Č. 11530.
Zaměstnanci veřejní: 1. Usnesení osk o zápočtu vojenské služby pro zvýšení služného, jemuž se před 1. prosincem 1928 nedostalo schválení dohlédacího úřadu ve smyslu 4. odst § 212 plat. zák., není způsobilé platně založiti pro úředníka samosprávného okresu nároky, rozhodné s hlediska § 10 odst. 1 věta 2 org. zák. při jeho přechodu do státní služby, ani tehdy, byly-li mu 30. listopadu 1928 poukázány k výplatě již vyšší požitky, ze zápočtu toho se podávající. — 2. Z pouhého přiznání minimálního platu, zákonem určeného pro účetní nebo pokladní úředníky okresní s víceletou praxí, nelze ještě konkludentně usuzovati na úmysl přiznati úředníku samosprávného okresu také služební titul a charakter okresního úředníka účetního a pokladního.
(Nález ze dne 7. listopadu 1934 č. 20715.)
Věc: Karel W. v J. (adv. Dr. Egon Schwelb z Prahy) proti ministerstvu vnitra v Praze o úpravu služebního poměru při přechodu do služby státní.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Dekretem ze 4. září 1924 ustanovila osk v Tanvaldě st-le okresním úředníkem s účinností od 1. září 1924 a přiznala mu ve smyslu ustanovení § 19 bodu 5 zákona z 23. července 1919 č. 444 Sb. plat, odpovídající platu 9. hodn. třídy 1. stup. platového systému státních úředníků. Při převodu na platový systém zákona č. 103/1926 Sb. přiznala osk výnosem ze 16. dubna 1928 se schválením zsv-u st-li služné 7. platové stupnice, stupně služného c), s výchovným 1800 Kč a vyrovnávacím přídavkem 1320 Kč.
K podání osk z 26. září 1928 oznámil jí zsv výnosem z 19. listopadu 1928, že by nic nenamítal proti tomu, kdyby se osk usnesla započítati st-li do postupu a do pense dobu vojenské služby činné od 15. prosince 1915 do 28. října 1918 a od 18. února 1919 do 20. prosince 1920 (4 r. 8 m. 15 d.) a vyžádala si schválení tohoto usnesení.
Podáním z 30. listopadu 1928 žádala osk ve smyslu předchozího výnosu zsv-u o schválení svého usnesení z 30. listopadu 1928, jímž st-li započtena doba vojenské služby od 15. prosince 1915 do 28. října 1918 a od 18. února 1919 do 20. prosince 1920 (4 r. 8 m. 15 d.) pro postup a pro výměru pense. Okresní pokladna byla zároveň poukázána, aby st-li byl vyplacen ze zápočtu toho resultující doplatek za dobu od 1. ledna 1926 do 30. listopadu 1928 a to služné ve výši 7. plat. stupnice stupně d), od 1. července 1927 pak zvýšené na stupeň e). Současně dáno usnesení na vědomí presidiu zsp-é v Praze se zřetelem k tomu, že st-l přechází dnem 1. prosince 1928 do státní služby s tím, aby st-li, pokladnímu a účetnímu úředníku, bylo od 1. prosince 1928 poukázáno služné 7. stupnice platové, stupně služného e) s dalším platovým postupem dnem 1. července 1929.
Dekretem presidia zem. úřadu v Praze z 1. prosince 1928 byl st-l, označený v nadpisu dekretu jako pokladní a účetní býv. zastup, okresu v T., vyrozuměn, že podle § 10 odst. 1 věty 2 zák. č. 125/1927 Sb. přechází dnem 1. prosince 1928 do státní služby se všemi platovými a služebními právy a nároky, pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212 odst. 1—3 plat. zák. č. 103/1926 Sb. V dalším obsahu dekretu učiněna disposice stran služebního přidělení st-le a doloženo, že budou st-li dále vypláceny dosavadní příjmy prozatím zálohou a že služební příjmy, které st-li příslušejí podle obsahu svrchu uvedených zákonných předpisů, budou mu dodatečně vyměřeny zvláštním výměrem.
Dekretem presidia zem. úřadu ze 17. února 1930 bylo vysloveno, že vzhledem k dekretu z 1. prosince 1928 přiznávají se st-li podle § 10 odst. 1 věty 2 org. zák. č. 125/1927 Sb. dnem 1. prosince 1928 služné . platové stupnice stupně c), od 1. ledna 1929 pak služné stupně d), činovné podle skupiny míst C, od 1. ledna 1929 podle skupiny míst B, výchovné 1800 Kč ročně a vyrovnávací přídavek 1320 Kč, který se od 1. ledna i 929 snižuje na roč. 120 Kč. Příští zvýšení služného stanoveno na 1. ledna 1932. V nadpisu dekretu byl st-l označen jako kancelářský oficiál.
V námitkách proti tomuto dekretu st-l dovozoval, že mu podle dosavadního stavu jeho služebního poměru přísluší charakter úředníka účetního, nikoli kancelářského a nárok na služné 11. služební třídy, 7. platové stupnice, stupně služného e) od 1. ledna 1926 a od 1. ledna 1929 zvýšení na stupeň služného f). Zemský úřad výnosem z 3. června 1930 námitkám nevyhověl.
Odvolání st-lovo podané z tohoto výnosu ministerstvo vnitra zamítlo výnosem z 13. května 1932 z těchto důvodů: Podle § 10 odst. 1 org. zák. přešel st-l do státní služby se svými služebními a platovými právy a nároky, pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212 odst. 1—3 plat. zák. Pro míru st-lových práv, příslušejících mu ve státní službě, jest na jedné straně rozhodno, jaké služební a platové nároky st-l v den 30. listopadu 1928 u osk v J. skutečně měl, na druhé straně, zda tato práva a nároky přesahují míru, vymezenou v předpisech § 212 odst. 1 až 3 plat. zákona. Tato míra nesmí podle odst. 1 zásadně přesahovati míru platných předpisů pro zaměstnance státní a jen výjimečně lze, a to nejpozději při převodu do nových platů, vycházeti podle odst. 2 z práv nabytých jmenováním. Všechny ostatní služební a platové nároky bez rozdílu doby vzniku, jakož i nároky nabyté jmenováním po provedeném již převodu, podléhají pravidlu odst. 1. Odstavec 2 dává jen autonomní korporaci právo, aby upustila od pravidla odst. 1, nedává však autonomnímu zaměstnanci nárok na zachování práv nabytých jmenováním. St-l byl u osk v den 30. listopadu 1928 podle poslední úpravy jeho služebního poměru, provedené dekretem z 16. dubna 1928, úředníkem 4. služ. třídy s platy 7. plat. stupnice stupně c) se zvýšením od 1. ledna 1929. Je sice pravda, že st-le osk 1. dubna 1924 jmenovala okresním pokladním úředníkem, ale do určité skupiny časového postupu jej ani tehdy nezařadila. Převodním dekretem pak převedla st-le jen jako úředníka služební třídy 4. Buď tedy st-le za úředníka účetního resp. pokladního nepovažovala, nebo z práv nabytých tímto jmenováním nevycházela. Státnímu úředníku, převedenému stejně jako st-l do 4. služební třídy, 7. plat. stupnice, přísluší titul kancelářského oficiála. Nemohl tedy st-l vzhledem k § 10 odst. 1 org. zák. přejíti s nároky jinými, zejména nikoli s nároky na služební postavení úředníka pokladního a účetního. Na tom nemění nic okolnost, že st-l byl ještě potom, když byl již převeden do 4. služ. třídy, označován osk-í jako pokladní a účetní úředník, ani ta okolnost, že tohoto označení bylo užito i zem. úřadem v adrese dekretu z 1. prosince 1928. Tímto dekretem bylo st-li jako dosavadnímu autonomnímu úředníku, označenému dosavadním titulem, jen slovy zákona sděleno, že přešel do státní služby s právy a nároky, pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212 odst. 1 až 3 plat. zák., nebylo však vůbec ještě rozhodnuto konkrétně, jaká to práva a nároky jsou, zejména není v dekretu nic uvedeno o tom, jaký titul st-li bude příslušeti ve státní službě. Pokud pak jde o st-lem uplatňovaný nárok na započtení vojenské služby, mohl by st-li býti podle § 10 odst. 1 org. zák. ve státní službě přiznán rovněž jen v tom případě, jestliže mu již před tím v autonomní službě platně vznikl. St-l dovozuje svůj nárok z té skutečnosti, že osk se usnesla dodatečně dne 30. listopadu 1928 započísti mu vojenskou službu do postupu a že zsv z vlastního podnětu již dříve 19. listopadu 1928 projevil ochotu, že by neměl námitek proti započtení vojenské služby válečné, usnese-li se na tom osk. Podle znění § 212 odst. 4 plat. zák. ani podle povahy věci není v zásadě vyloučeno, aby souhlas byl projeven před usnesením osk. Mohlo tedy k započtení v daném případě dojíti, jestliže se osk dodatečně na něm usnesla, pokud ovšem usnesení takové vyhovovalo obsahu předem daného souhlasu zsv-u. Tyto dva předpoklady jsou u st-le sice splněny, ale nedošlo ke skutečnému provedení usnesení, neboť st-li nebylo, dokud ještě byl autonomním zaměstnancem, osk-í sděleno písemnou listinou ve smyslu § 9 zák. č. 63/1907 z. z. čes., kterou jediné lze zakládati a měniti s právním účinkem služební práva a platy okresních úředníků. Že by st-li byla taková listina o započtení vojenské služby ještě před 1. prosincem 1928, než st-l přešel do státní služby, vydána, ani sám st-l netvrdí. Zůstalo tedy zamýšlené započtení i se schvalovacím aktem býv. zsv-u pouhým interním aktem, z něhož st-l nijakých nároků při přechodu do státní služby dovozovati nemůže. Pokud st-l dovozuje nárok na započtení vojenské služby válečné z předpisů platných pro státní úředníky, přehlíží právě, že jako autonomní úředník přešel do státní služby jen s těmi právy a nároky, jež měl u autonomní korporace podle jejích předpisů a že jen co do míry těchto nabytých práv a nároků je st-le srovnávati se státním úředníkem.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto:
St-l jako zaměstnanec samosprávného okresu přešel podle ustanovení § 10 odst. 1 věty 2 org. zák. č. 125/1927 Sb. a na základě dekretu presidia zem. úřadu z 1. prosince 1928 dnem 1. prosince 1928 do služby státní.
Podle cit. ustanovení § 10 odst. 1 věty 2 zák. č. 125/1927 Sb. přecházejí zaměstnanci zrušených korporací do státní služby se všemi platovými a služebními právy a nároky, pokud tato práva a nároky nepřesahují míru stanovenou v § 212 odst. 1 až 3 plat. zák. č. 103/1926 Sb.
Na sporu v daném případě je otázka, která jsou to práva a nároky, s nimiž st-l přešel do služby státní. St-l tvrdí, že do státní služby přešel dne 1. prosince 1928 s nárokem na služné 7. platové stupnice stupně služného e) v důsledku započtení vojenské služby v rozsahu 4 r. 8 m. 15 d. do celkové služební doby rozhodné pro platový postup, a dále s nárokem na titul, příslušející úředníku účetnímu a pokladnímu, kterým ve služebním poměru u samosprávného okresu skutečně byl.
St-l by mohl jen tehdy důvodně tvrditi, že přešel dne 1. prosince 1928 do státní služby s nárokem na služné 7. plat. stupnice, stupně služného e), kdyby mu v uvedený den byla bývala již platně započtena doba vojenské služby v nahoře uvedeném rozsahu do služební doby rozhodné pro další platový postup, neboť jinak by v uvedený den byl měl právní nárok na služné jen 7. plat. stupnice stupně služného c) s vyrovnávacím přídavkem, jak mu bylo přiznáno dekretem osk z 16. dubna 1928.
Nss nemohl však uznati, že st-l měl při přechodu do státní služby dne 1. prosince 1928 již platně započtenou dobu vojenské služby do služební doby, ztrávené ve službách samosprávného okresu. Na zápočtu vojenské služby do služební doby st-lovy usnesla se osk 30. listopadu 1928 a žádala o schválení tohoto usnesení ve smyslu výnosu zsv-u z 19. listopadu 1928, kteréhož schválení bylo zapotřebí podle ustanovení odst. 4 § 212 plat. zák. Žal. úřad vychází sice v nař. rozhodnutí z předpokladu, že schválení toho dostalo se onomu opatření osk již předem a to nahoře citovaným výnosem zsv-u z 19. listopadu 1928, ale neprávem, neboť výnos je podle svého obsahu, jak je nahoře v dějové části uveden, pouhou informací osk o stanovisku, které by zsv u výkonu své schvalovací pravomoci zaujal k otázce zápočtu období vojenské služby do st-lovy služební doby, rozhodné pro postup platový a výměru výslužného, kdyby příslušné usnesení osk bylo zsv-u předloženo k schválení. K vlastnímu schvalovacímu aktu zsv-u ve smyslu § 212 odst. 4 plat. zák. však podle správních spisů již nedošlo a také ani již před 1. prosincem 1928 dojíti nemohlo, kdyžtě usnesení o zápočtu vojenské služby pro platový postup a výměru výslužného osk učinila teprve 30. listopadu 1928 a téhož dne teprve zažádala o schválení onoho svého usnesení.
Jestliže tedy nejpozději 30. listopadu 1928 nestalo se usnesení osk o zápočtu období vojenské služby pro zvýšení st-lova služného právně účinným pro nedostatek schválení dohlédacím úřadem, pak st-1 přešel 1. prosince 1928 do státní služby jen s těmi platovými nároky, které mu příslušely bez započtení vojenské služby, tedy se služným 7. plat. stupnice stupně c), kteréžto služné bylo st-li dekretem presidia zem. úřadu z 17. února 1930 ke dni přechodu do státní služby 1. prosince 1928 také přiznáno. Okolnost, že st-li bylo ještě dne 30. listopadu 1928 služné 7. plat. stupnice stupně e) poukázáno k výplatě a tím také po názoru st-lově bylo usnesení osk z 30. listopadu 1928 dáno st-li na vědomí, nemůže na věci nic změniti, neboť usnesení osk nebylo tehdy pro nedostávající se schválení zsv-u ještě perfektní a nebylo tedy způsobilé založiti st-li platně nárok na služné 7. plat. stupnice, stupně e); vzhledem k tomu mohl míti poukaz doplatků, plynoucích z onoho usnesení, povahu pouhé platové zálohy. Zamítl-li žal. úřad za tohoto skutkového a právního stavu odvolání, v němž se st-1 domáhal toho, aby bylo uznáno, že do státní služby přešel s nárokem na služné 7. plat. stupnice stupně e), nelze uznati, že tím byl st-1 proti předpisu § 10 odst. 1 věty 2 zák. č. 125/1927 Sb. zkrácen na svém subjektivním právním nároku na služební příjmy, s kterými přešel do státní služby.
Pokud pak jde o tvrzené zkrácení st-lovo v jeho právním nároku na služební titul a charakter příslušející úředníku účetnímu a pokladnímu, nemohl nss ani po této stránce uznati stížnost důvodnou.
St-1 dovozuje, že mu ve služebním poměru u samosprávného okresu příslušel služební titul a charakter okresního úředníka účetního a pokladního, jednak z platových úprav, které odpovídaly zákonným platům úředníků účetních a pokladních, jednak z označování st-le jako úředníka pokladního a účetního ve výnosech osk a zsv-u, jež se týkaly rozličných platových úprav, a konečně také ze skutečnosti, že sám zem. úřad ve výnosu z 1. prosince 1928 označil st-le jako pokladního a účetního okresu. Označení to je po názoru stížnosti judikátním výrokem, který vešel v právní moc a příslušel by proto st-li úřední titul a charakter okresního úředníka účetního a pokladního již na základě tohoto dekretu. Stížnost se nedovolává žádného aktu osk, jímž byl st-li ještě za trvání jeho služebního poměru u samosprávného okresu v T. výslovně udělen služební titul a charakter okresního úředníka účetního a pokladního. Ustanovení o titulu a charakteru st-le nelze nalézti ani v dekretu osk o ustanovení st-le definitivním okresním úředníkem z 4. září 1924, třebaže podle ustanovení § 9 zák. o okresních úřednících z 31. října 1907 č. 63 z. z. ve znění zákona z 23. července 1919 č. 444 Sb. má listina o ustanovení obsahovati mezi jiným také ustanovení o tom, jaký je úřední titul ustanoveného úředníka. V dekretu tom není o úředním titulu st-lově žádné zmínky, ani se tam st-l neoznačuje jako okresní úředník účetní nebo pokladní; pouze se tam st-li přiznává plat. 9. hodn. tř. 1. stup. ve smyslu ustanovení § 19 bod 5 cit. zák. o okresních úřednících, tedy minimální plat stanovený v tomto ustanovení pro úředníky účetní nebo pokladní a pro okresní cestmistry s aspoň 5 letou praksí. Z přiznání minimálního platu, zákonem určeného pro účetní nebo pokladní úředníky okresní s víceletou praksí, nelze pak ještě konkludentně usuzovati na úmysl přiznati st-li také služeb, charakter úředníka účetního nebo pokladního, kdyžtě st-l maje jen obecnou a občanskou školu nevyhovoval co do předběžného vzdělání požadavku předpisu § 3 odst. 3 zák. o okresních úřednících, podle něhož pro obor služby účetní nebo pokladní může bytí ustanoven, kdo prokázal, že s prospěchem absolvoval některou vyšší obchodní školu, vyšší reálku nebo vyšší gymnasium. Pouhé faktické označování st-le jako okresního úředníka účetního a pokladního v rozličných výnosech osk a zsv-u nemohlo míti právní váhu aktu konstitutivního, obsahujícího udělení řečeného úředního titulu nebo služebního charakteru, stejně jako by event. faktické označování úředníka účetního nebo pokladního způsobem jiným nemohlo ještě způsobiti ztrátu úředního titulu nebo služebního charakteru řádným způsobem nabytého.
Konečně ani st-lem dovolané služební označení v nadpisu dekretu zem. úřadu z 1. prosince 1928 nelze uznati za dostatečný právní podklad pro tvrzený nárok st-lův na to, aby mu ve služebním poměru státním byl přiznán služební titul a charakter odpovídající služebnímu titulu a charakteru úředníka účetního a pokladního. Zmíněnému označení st-le v nadpisu dekretu zem. úřadu jako pokladního a účetního býv. zastupitelského okresu nelze zajisté přiznati ten právní smysl, že snad zem. úřad chtěl st-li ještě dodatečně na místě osk uděliti služební titul a charakter okresního úředníka pokladního a účetního, rovněž nelze v něm spatřovati judikátní uznání onoho úředního titulu a charakteru jako práva, s nímž st-l přechází do služby státní, a to již proto ne, že dekretem tímto bylo pouze st-li sděleno, že přešel do státní služby s právy a nároky, pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212 odst. 1 až 3 plat. zák., aniž bylo konkrétně rozhodnuto, jaká to práva a nároky jsou. To je zřejmo z toho, že v témže dekretu se i definitivní úprava platových práv st-lových s hlediska předpisu § 10 odst. 1 věty 2 zák. č. 125/1927 Sb. a předpisů § 212 odst. 1-3 zák. č. 103/1926 Sb., vyhražuje zvláštnímu rozhodnutí (srov. Boh. A 10452/1933).