Č. 7411.

Spořitelny: Je starosta obce nevolitelný do výboru městské spořitelny z důvodu, že je účasten ve správě městské elektrárny a že mezi elektrárnou a spořitelnou je poměr dlužníka a věřitele?
(Nález ze dne 11. září 1928 č. 22464).
Věc: Eduard H. v K. proti okresní správě politické v Kadani o vyloučení z kandidátní listiny pro volbu výboru spořitelny.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Do listiny osob volitelných do výboru spořitelny v K., sestavené fin. komisí města K., byli mezi jinými pojat st-l, starosta města K., o jehož výmaz ve smyslu § 39 bodu 1. stanov spořitelny však zažádal Ant. L. Nař. rozhodnutím vyhověla osp v K. tomuto podání, pokud se týkalo st-le a nařídila výmaz st-lův z kandidátní listiny, jelikož u jmenovaného nestávají předpoklady volitelnosti ve smyslu § 40 bodu 1. stanov vzhledem k jeho exponovanému, vedoucímu postavení ve správě městské elektrárny v K. a s ohledem na poměr věřitele a dlužníka mezi spořitelnou v K. a měst. elektrárnou tamtéž.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvažoval nss takto:
Dle názoru žal. úřadu involvuje spojení funkcí vedoucího činitele ve správě měst. elektrárny a člena spořitelního výboru ve spojení s tím, že mezi elektrárnou a spořitelnou jest poměr dlužníka a věřitele, nedostatek všeobecné důvěry. Nss nemohl toto stanovisko uznati správným; nehledě k tomu, že inkompatibilitu jako důvod vylučovací uvádí § 40 v bodě 3., omezuje ji však pouze na nesrovnalost členství ve výboru spořitelny s členstvím v předsednictvu atd. ústavu, jenž se zabývá úvěrovými obchody, nestanoví ji však i pro členství v jiných výdělkových podnicích, nelze uznati, že by takové hromadění funkcí samo o sobě zakládalo nedostatek všeobecné důvěry, který by jedině ve smyslu dovolávaného bodu 1. mohl padati na váhu. Aby tento důsledek mohl nastati, musely by přistoupiti ještě jiné okolnosti, které by in concreto nedostatek všeobecné důvěry zakládaly. Že by v daném případě stávaly takové zvláštní okolnosti, nevychází ani ze spisů, pokud se týkají doby před vydáním nař. rozhodnutí, (a jen tato doba je pro rozhodování nss-u směrodatná), ani jich úřad ve svém rozhodnutí neuvedl. Ježto pak ty okolnosti, které nař. rozhodnutí uvádí podle svrchu uvedené úvahy, k závěru žal. úřadu nedostačují, spočívá nař. rozhodnutí na nedostatečné skutkové podstatě.

Citace:

č. 7411. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 936-936.