Č. 5686.

Státní zaměstnanci: O právu stížnosti do určení služ. pořadí.
(Nález ze dne 21. května 1926 č. 20.197/25).
Věc: Mikuláš M. v Bratislavě proti ministerstvu spravedlnosti o služební pořadí.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Výnosem presidia soudní tabule v Bratislavě ze 4. května 1925 byl zaslán všem podřízeným soudům konkretální status justičních zaměstnanců bratislavského obvodu s podotknutím, že pořadní listiny strana 9—76 nahrazují pořadní listiny předepsané v § 39 služ. pragm. a s poukazem, aby tyto pořadní listiny byly ve smyslu cit. § 39 předloženy všem úředníkům, kteří mají datovaným podpisem stvrditi, že do nich nahlédli a aby případné stížnosti pro zařazení byly presidiu soudní tabule předloženy. Podáním ze dne 12. května 1925, řízeným na min. sprav., obrátil se st-l, kanc. úředník VIII. hodn. třídy skupiny »D« při tabuli bratislavské, proti svému zařazení v tomto statusu. Toto podání odepřelo presidium soudní tabule výnosem z 26. května 1925 předložiti min. sprav, z důvodu, že jest předčasným, poněvadž prý st-li nebyla ještě dána pořadová listina kane. úředníků VIII. hodn. třídy skupiny »D«, do které náleží, k nahlédnutí. Současně podotčeno, že st-l může si proti svému zařazení stěžovati, jakmile se tak stane.
Dne 26. května 1925 byla pak vydána presidiem soudní tabule »listina o pořadí kane. úředníků skupiny »D« VIII. hodn. třídy«, v níž byl st-l uveden na místě čtrnáctém. Dne 27. května 1925 předložil st-l presidiu soudní tabule stížnost řízenou na min. sprav, proti ustanovení svého pořadí ve statusu soud. úřednictva v obvodu soud. tabule v Bratislavě z 31. prosince 1924, v níž se domáhal, aby byl zařazen ve stavu správců kanceláří v VIII. hodn. třídě na místo první. Presidium soudní tabule v Bratislavě pojalo tuto stížnost jako námitky podle § 39 služ. pragm. a předložilo ji min. sprav, s návrhem na zamítnutí.
Námitky ty byly nař. rozhodnutím zamítnuty. — — —
Rozhoduje o stížnosti uvažoval nss takto:
V adm. stížnosti domáhal se st-l z věcných důvodů změny svého služ. pořadí, jak bylo stanoveno statusem soudních úředníků ustanovených v obvodu soudní tabule v Bratislavě. Nař. rozhodnutím odmítl žal. úřad zabývati se věcně touto stížností z důvodu, že necelí proti pořadovému seznamu vydanému podle § 39 služ. pragm., nýbrž proti osobnímu statusu, proti němuž není přípustnou.
Předpis § 39 služ. pragm. zní takto: 15/1914 ř. z., § 39
Z ustanovení toho se podává, že zákon tu dává pragm. stát. úředníkům materielní právo stěžovati si proti tomu, jak bylo jejich pořadí určeno a sice v hodnostním seznamu vyhotoveném podle odst. 1. a 2. cit. § 39. Předmětem případných výtek podle tohoto předpisu jest tudíž hodnostní pořadí takto určené. Ovšem stanoví zákon v posl. odst. § 39 po formelní stránce, že úřední přednostové mají doručiti k nahlédnutí každému úředníku pořadový seznam, který se jeho týče, nestanoví však, že stížnost uvedená ve 2. větě tohoto odstavce musí bezpodmínečně směřovati proti tomuto seznamu, nýbrž právě naopak označuje, jak již podotčeno, jako její předmět pořadí zmíněného úředníka. Doručení pořadového seznamu k nahlédnutí zůstává pouhým vyrozuměním úředníka o jeho pořadí a váže naň zákon toliko důsledky formelní, t. j. počátek lhůty, v níž jest stížnost podati. Stížnost taková může ovšem po formelní stránce vytýkati také, že pořadový seznam, daný úředníku k nahlédnutí, neodpovídá co do svého obsahu hodn. seznamu, věcně však může směřovati jen proti tomu, že hodn. pořadí udělené úředníku v hodn. seznamu neodpovídá materielně předpisu § 37 služ. pragm.
Jestliže tudíž úředník podá stížnost, v níž se fakticky obrací proti pořadí, které mu bylo dáno v osobním statusu vyhotoveném podle 2. odst. § 39 služ. pragm., nutno ji pojmouti jako stížnost podle poslední věty 3. odst. tohoto předpisu a zůstává zcela nerozhodno, zdali označí jako její předmět pořadí dané mu ve statusu samotném neb sdělené mu seznamem vydaným podle 1. věty posl. odst. § 39 služ. pragm. a vyříditi ji věcně, jestliže tato stížnost nebyla podána později nežli do uplynutí 14 dní po nahlédnutí do tohoto pořadového seznamu. Rovněž jest zcela lhostejno, zdali úřední status byl tomuto úředníku dán oficielně k nahlédnutí čili nic.
V daném případě nelze pochybovati o tom, že st-l podáním z 27. května 1924 brojil skutečně proti pořadí, jak mu bylo určeno osobním statusem úředníků ustanovených v obvodu soudní tabule v Bratislavě ke dni 31. prosince 1923 a byl proto žal. úřad povinen ji věcně vyříditi, ač-li nebyla podána oproti poslední větě 3. odst. § 39 služ. pragm. opožděně. Toho však žal. úřad netvrdil, nýbrž odepřel její meritorní řešení jedině z toho důvodu, že měl za to, že předmětem stížnosti podle 3. odst. § 39 služ. pragm. není určení pořadí v osobním statusu, nýbrž toliko pořadový seznam podle 1. věty cit. předpisu. Tento právní názor nelze však uvésti v soulad se zákonem, pročež bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 2140. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 589-590.