Č. 5547.

Závodní výbory: I. Rozhodčí komise není příslušná rozhodovati, že zaměstnavatel je povinen členy záv. výboru po výluce znovu přijmouti do práce a nakládati s nimi tak, jakoby od ukončení výluky byli na dovolené, tedy nahraditi jim též ušlou mzdu. — II. Zastavením činnosti závodu ve smyslu zák. o záv. výb. míněno jest zastavení výroby v závodě a nikoliv zastavení jakékoliv činnosti vůbec.
(Nález ze dne 1. dubna 1926 č. 19517/25).
Prejudikatura. Boh. 1048, 2742 adm. a j.
Věc: Firma ... v M. proti rozhodčí komisi podle zákona o záv. výborech v M. o propuštění členů záv. výboru.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Záv. výbor, zřízený v závodě st-lčině, podal k rozh. komisi dle zák. o záv. výborech v M. stížnost, v níž uváděl, že správa závodu provedla výluku dělnictva a po skončené výluce odepřela vzíti členy záv. výboru zpět do práce, ačkoliv v závodě neklesl počet zaměstnanců po 3 měsíce pod 30, ani nenastalo následkem zastavení závodu přerušení výroby, aby mohlo se mluviti o zrušení záv. výboru. Výluka sama neznamená prý přerušení výroby v závodě. Poněvadž propuštění členů záv. výboru odporuje zákonu o záv. výb., žádal záv. výbor, aby bylo uznáno, že propuštění členů záv. výboru z práce odporuje zákonu, a že správa závodu jest povinna všechny propuštěné členy a náhradníky záv. výboru znovu zaměstnati a od doby skončení výluky do nastoupení práce mzdu jim nahraditi.
Při ústním líčení o této stížnosti konaném namítal zástupce firmy, že v daném případě nejedná se o zrušení záv. výboru dle § 25 lit. a) zák., nýbrž o zrušení záv. výboru dle § 25 lit. b), nastavší zastavením výroby na dobu delší 1 měsíce. Výlukou byla totiž výroba v závodě zastavena dne 18. dubna 1925 a znovu opět úplně v chod uvedena teprve dne 28. května 1925. Během výluky výroba se neprováděla, nýbrž pouze čištění plynovodů, generátorů, zasazování světlíků, mytí oken, expedování hotového zboží a skládání surovin. Parní stroje a kotly nebyly v činnosti. Před výlukou zaměstnáno bylo v závodě 786 dělníků a 22 úředníků resp. mistrů a podúředníků, během výluky pracovalo v závodě průměrně pouze 28 dělníků. Proti těmto vývodům uváděl závodní výbor, že závod nezastavil svoji činnost, poněvadž i dále pracoval na opravách a na dopravě zásob i výrobků.
Rozhodčí komise vyhověla stížnosti a vyslovila, že firma je povinna veškeré členy záv. výboru a jeho náhradníky znovu do práce přijmouti, a s nimi nakládati tak, jakoby od ukončení výluky byli na dovolené a tedy platiti jim za tuto dobu mzdu. — — —
O stížnosti uvážil nss takto:
Stížnost především vytýká, že nař. rozhodnutí je nezákonné proto, poněvadž rozhodčí komise není kompetentní rozhodovati o nárocích práva soukromého.
Námitku tuto shledal soud důvodnou potud, pokud týká se výroku rozhodčí komise, že firma je povinna veškeré členy a náhradníky záv. výboru přijmouti znovu do práce a nakládati si nimi tak, jakoby od ukončení výluky byly na dovolené, tedy nahraditi jim i ušlou mzdu, neboť výrokem tímto rozhodovala rozhodčí komise o soukromoprávních nárocích zaměstnanců vůči jejich zaměstnavateli, a o nárocích takových rozhodčí komise dle ustálené judikatury nss-u .(srovnej nález Boh. 1048 adm.) není oprávněna rozhodovati, leda že by šlo o nároky zaměstnanců déle než 3 roky v závodě pracujících dle § 3 lit. g) zák. o záv. výb., o které však v daném případě nejde. Z důvodu toho musil nss nař. rozhodnutí v tomto bodě zrušiti jako nezákonné pro nepříslušnost úřadu.
Tím však není obsah nař. rozhodnutí vyčerpán. Záv. výbor domáhal se také toho, aby bylo uznáno, že propuštění členů záv. výboru odporuje zákonu. Poněvadž rozhodčí komise ve svém enunciátu prohlašuje, že stížnosti záv. výboru vyhovuje, je patrno, že vyhověla i tomuto petitu záv. výboru, a že tedy prohlásila propuštění členů a náhradníků záv. výboru za odporující zákonu a to, jak z důvodů rozhodnutí je patrno, proto, že odporuje § 22 zák. o záv. výb. V tomto bodě nelze však komisi upírati kompetenci, neboť o tom, bylo-li porušeno právo členů a náhradníků záv. výboru dle § 22 odst. 2 zák., může s účinkem právní moci schopným rozhodovati jen rozh. komise, jíž ve smyslu § 26 odst. 1 náleží řešiti spory o rozsahu povinnosti a práv členů záv. výboru a spory z důvodu zřízení záv. výboru, tedy také spory o tom, jak je záv. výbor sestaven, kdo jsou jeho členy a nepozbyli-li tito svých funkcí rozvázáním pracovního poměru (§ 21 lit. a) cit. zákona).
Výrok sám odporuje zákonu z jiného důvodu, stížností rovněž uplatňovaného. Nař. rozhodnutí totiž stojí zřejmě na stanovisku, že dle § 25 lit. b) zák. o záv. výb. nestačí ke zrušení záv. výboru zastavení výroby závodu na dobu delší jednoho měsíce, nýbrž že je potřebí zastavení jakékoliv činnosti vůbec. Stížnost prohlašuje tento náhled za nesprávný a odvolávajíc se na judikaturu nss-u tvrdí, že zastavením činnosti závodu rozumí zákon na tomto místě jen zastavení výroby a nikoliv jakékoliv činnosti vůbec.
Nss dal stížnosti za pravdu, a to z důvodů uvedených v nálezu Boh. 2742 adm., v němž nss blíže vyložil, že zastavením činnosti závodu ve smyslu § 25 lit. b) zák. míněno jest zastavení výroby a nikoliv zastavení jakékoliv činnosti vůbec.
Poněvadž nař. rozhodnutí požaduje ke zrušení záv. výboru dle tohoto ustanovení, aby nejen závod zastavil výrobu produktů, ale i jakoukoli činnost jinou, a náhled ten je v odporu se zákonem, bylo nař. rozhodnutí i v tomto bodě zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 5547. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 695-697.