Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 66 (1927). Praha: Právnická jednota v Praze, 740 s.
Authors:

O kombinované dopravě po železnici a vodách vnitrozemských

promluvil ve schůzi Právnické jednoty dne 17. března t. r. přednosta komerční sekce v ministerstvu železnic dr. Lankáš. Thema, jež, jsouc zajímavo i po teoretické stránce dopravně-právní, má velikou praktickou důležitost pro náš obchod vzhledem k významu Labe a Dunaje pro naši zahraniční dopravu. Navázav na porady zvláštního výboru pro kombinovanou přepravu, zřízeného u dopravní organisace Společnosti národů, jimž předsedal, dovodil přednášející, jaké překážky se v cestě kladou zavedení dokonalé kombinované přepravy s jednotným tarifem a jednotným přepravním dokumentem. Otázka jednotného přepravního dokumentu souvisí s úpravou disposičního práva se zbožím během dopravy, která opět dotýká se samého kořene zvláštní povahy přepravní smlouvy, jakožto námezdní smlouvy o vykonání díla s modalitou smlouvy ve prospěch třetího. Disposice se zbožím jest upravena různým způsobem u přepravy železniční a vodní. Kdežto železniční nákladní list jest jen průvodním papírem důkazním, jest nakládací list (konnossement) u vodní dopravy papírem, představujícím zboží, umožňujícím, je-li vystaven na řád, »obchodní transakce se zbožím i během dopravy« a dávajícím volnou disposici se zbožím tomu, na jehož jméno je indossován. Měla-li by kombinovaná přeprava přinésti obchodu plný prospěch, bylo by nutno, aby jednotný přepravní dokument tam zavedený měl povahu konnossementu. Duplikát nákladního listu v přepravě železniční jest nedostatečným surogátem zcizitelného papíru; úprava kombinované přepravy s jedním přepravním dokumentem mohla by se případně státi východiskem modernější úpravy otázky disposičního práva i v čisté přepravě železniční.
Další obtíží při kombinované přepravě jest otázka tarifní vzhledem k různé její úpravě u každého z obou prostředků dopravních. Překážky nezdají se však nepřekonatelnými, zejména pokud by šlo o dopravu rychlozboží. Pokud jde o ručení ze smlouvy dopravní, předpokládala by dokonalá kombinovaná přeprava železničně-vodní vytvoření dopravního společenství se solidárním ručením, neboť hlavní výhoda takovéto přepravy má právě tkvíti v tom, aby oprávněný příkazce mohl uplatňovat i své nároky pro nesplnění celkové smlouvy dopravní, aniž by se musel starati o to, kde se fakt škodu způsobivší udál. Takovéto společenství, pro něž jsou ostatně dány předpoklady v ustanovení čl. 401 obch. z., předpokládá jednotnou úpravu dnes se různícího stupně ručení železnice se strany jedné a paroplavby na Labi a Vltavě se strany druhé. Onen dopravní prostředek, který by převzal přísnější ručení, tedy paroplavba říční, musil by ovšem nalézti úhradu v premii za povinné pojištění. V každém případě zdá se, že by zavedení fakultativní kombinované přepravy na železnici a vodách vnitrozemských bylo ku prospěchu mezinárodního obchodu a bylo by uvítati, kdyby Československo se stalo průkopníkem pokroku na tomto poli dopravním.
Citace:
O kombinované dopravě po železnici a vodách vnitrozemských. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1927, svazek/ročník 66, číslo/sešit 6, s. 216-217.