K výkladu na § 1245 obč. zák. — Zřízení a zajištění věna děje se cestou spornou.
Nejvyšší soud usnesl se v nesporné věci manželů J. а M. V. o zajištění věna ve smyslu § 1245 obč. zák. k dovolacímu rekursu jmenovaných manželů do usnesení krajského soudu v H. K. jako soudu rekursního, jímž bylo k jejich rekursu usnesení okresního soudu v J. pro zmatečnost zrušeno a stěžovatelé odkázáni na pořad práva — takto:
Dovolacímu rekursu se nevyhovuje.
Odůvodnění: Podle § 1 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 čís. 208 ř. z. projednává soud v nesporných soudních věcech jen potud z úřední povinnosti nebo na žádost stran, pokud to nařizují zákony. Vyřízení nároku na zajištění věna není však ani § 1245 obč. zák., ani jiným zákonem odkázáno na pořad práva nesporného, pročež napadené usnesení hoví zákonu a věci. Rekurenti neprávem poukazují k tomu, že zřízení věna děje se cestou nespornou a že proto ani žádost na zajištění věna nelze odkázati na cestu spornou; přezírají, že § 1221 obč. zák. předpisuje, že dovolávají-li se rodiče nebo dědové a báby své nemohoucnosti, zříditi slušné věno, má soud na žádost snoubenců vyšetřiti okolnosti a určiti pak přiměřené věno, nebo rodiče, pokud se týče děda a báby od toho osvoboditi, čímž zřejmě jest poukázáno na cestu nespornou, kdežto pokud jde o za- jištění věna ve smyslu § 1245 obč. zák., ani tento, ani jiný zákon projednání této věci v nesporné cestě nenařizuje.
Rozhod. nejvýš. soudu v Brně ze dne 29. září 1927 č. j. R I 738/27. Dr. Adolf Konečný.