Všehrd. List československých právníků, 6 (1925). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:
Hospodářská politika střední Evropy v roce 1924. Minulý rok byl vlastně teprve prvním po světové válce, v němž také hospodářský život se poněkud vrátil do mírových poměrů. Zvláště pro střední Evropu byl to skutečný rok stabilisace a konsolidace, jež zatím dává aspoň naději na zdolání všech hospodářských obtíží; snad nejdůležitější skutečností po této stránce je konec valutového zmatku, jenž ještě v roce 1923 byl tak nepříznivým činitelem ve vývoji středoevropského hospodářství. Přijetí t. zv. Dawesova plánu Německem znamená přesun reparační otázky z politického pole na pole hospodářské; tento »nepolitický« — jak sám si říká generál Dawes, jenž nenávidí politiky z povolání a jehož volební kampaň na místo vicepresidenta Spojených Států byla řetězem ironických projevů o politikaření a politikářích, dal skutečnou ránu dosavadní reparační politice, při které hospodářské důvody a hospodářská hlediska byla vždy až na posledním místě. Pomohl ke cti staré, ale zanedbávané zásadě, že hospodářské otázky se mají řešit hospodářsky a jen hospodářsky veliký pocit úlevy a uklidnění střední Evropy je prvním dobrým následkem proražení této zásady.
Jinak je významnou událostí pro střední Evropu stabilisace měny polské. Nová jednotka polský złoty ustálena na poměru 1 zl. = 1 milion 800.000 polských marek a jeho hodnota připjata k hodnotě zlatého franku latinské mincovní unie. Zavedení nové měny nestalo se v Polsku bez kříse, avšak dnes se zdá, že největší obtíže jsou překonány. Rakousko stabilisovalo svou měnu už dříve na poměru 71.060 korun = 1 dolaru a podobné se stalo v posledním roce také v Maďarsku, kde však měna stabilisována v poměru 346.000 korun maďarských = 1 anglické libře. Tím ovšem byla pro maďarskou korunu dána možnost dalších kursových variací podle anglické libry a koncem roku, když stoupala libra na světovém trhu, projevil se i vzestup maďarské koruny v poměru k ostatním valutám. Rakousko přechází nyní k t. zv. měně šilinkové, při čemž 1 sch. se rovná 10.000 rakouských korun. Československá koruna byla v minulém roce celkem stabilisována na výši, jakou měla již v roce 1923.
Poměrně nejkritičtější byl vývoj měny v království SHS.; tam byl minulý rok dobou deflační politiky, která ovšem nezůstala bez následků pro hospodářský život státu — jak je to konečně známo i ze zkušeností československých. Vláda jihoslovanská hodlá však v deflační politice ještě pokračovat.
U nás stal se v druhé polovině roku pokus o likvidaci všech finančních bolestí, zbývajících z válečného dědictví známými zákony o peněžních a sanačních fondech, o válečných půjčkách atd. Důsledky těchto zákonů nelze ovšem ještě přehlédnouti, avšak ať již budou jakékoli — budou za dané situace nutné. Rok 1925 přinese nám patrně už také cedulovou banku. Přinese-li s ní také zlatou měnu, je zatím pochybné, avšak — není vyloučeno. Zdá se, že na rozhodujících místech se s tím vážně počítá a zbývá jen říci, kdy to bude. —ík.
Citace:
Hospodářská politika střední Evropy v roce 1924. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1925, svazek/ročník 6, číslo/sešit 5, s. 154-154.