K návrhu na reformu studia středoškolského podal profesorský sbor právnické fakulty university Komenského ministerstvu školství a národní osvěty obšírný elaborát, v němž poukazuje na řadu nedostatků, jež by měl v zápětí předložený návrh, pro vysokoškolské studium. Především je zajímavá výtka, že návrh byl předložen ve lhůtě nepřiměřeně krátké, takže není ani dohře možno, aby korporace jednající kolegiálně mohly o něm pojednat a tím vlastně právo dobrého zdání je ilusorní. Po stránce obsahové poukazuje se zejména na to, že návrhem se opouští značnou měrou humanistický základ nezbytný pro studium římského práva a vskutku ustanoveni § 37 návrhu, podle něhož se končí středoškolské studium zkouškou dospělosti opravňující ke vstupu na kteroukoliv vysokou školu (tedy na př. ze středoškolského oddělení přírodovědeckého na právnickou fakultu) vyrovná se svou monstrosností jedině nařízení o obchodních akademicích. Plně lze také akceptovati dikci dobrého zdání, že humanistická studia zdůrazňuji mravní výchovu a bez tohoto momentu není možno ve výchově právnického dorostu bezpečně budovati a rovněž bez těchto studií bude se právníku nedostávati logické schopnosti k jasnému uvažováni a přesnému rozhodování. Nezajímavým dále není podnět, který — žel, jen velmi zkráceně — nadhodilo podání bratislavského sboru, zda by nebylo po způsobu starých gymnasií přičleniti VIII. třídu jako vysokoškolskou přípravku k universitě. Konečně specielní výtka, které se ministerskému návrhu dostalo, je, že návrh nic neví o historickém vývoji školství na Slovensku resp. v bývalém Maďarsku. Rozbor ministerského návrhu se stanoviska právnického nedopadl tedy nikterak příznivě a bylo by si proto přáti, aby ministerstvo bedlivě uvážilo všechny námitky nesledujíc jen zájmy některých kast, aby pak stesky na nedostatečné vzděláni právníků, jako vedoucích činitelů ve státě, nebylo nutno obrátiti na pravou adresu jejich původců. Ča.