Všehrd. List československých právníků, 6 (1925). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:
Nové zákony o peněžnictví. Sestavil a pozn. opatřil dr. L, Dvořák. Kampelíkova knihovna sv. IV., nákl. Kampelíkova fondu při Ústř. jedn. hosp. druž. Pr. 1924, str. 251, Kč 12—.
Význam a důležitost osmi nových finančních zákonů z podzimního zasedání parlamentu vyvolaly již brzy po vyjíti toto souhrnné vydání, určené hlavně pro venkovské družstevní kruhy. Vlastním zákoným tekstům jest předeslána rozpravná všeobecná část, v níž dr. Dvořák probírá motivy, jež vedly k vydání zákonů, sleduje povšechně,. do jaké míry bylo dosaženo chtěných cílů a rozbírá pravděpodobné jejich účinky. Hlavně se zabývá pěti zákony na ochranu vkladatelů. Upozorňuje důrazně na nebezpečnost domněnky, že není už nutno zachovávati opatrnost při vybírání peněžních ústavů, poněvadž úspěch nových zákonů závisí hlavně na osobních vlastnostech správních a zejména kontrolních orgánů peněžních ústavů. Těžisko ochrany při vkladech u bank vidí ve zvýšené osobní odpovědnosti orgánů banky. Žádá, aby revisi vedle bank byly podroben také podniky jimi financované, poněvadž jenom tak bude kontrola hospodářství úplná. Dále žádá o zákonné omezení nekalé soutěže peněžních ústavů (honby za vklady). Navrhuje také, aby bankéřská živnost byla prohlášena za koncesovanou. Probíraje zákon o fondu pro zmírněni poválečných ztrát dovozuje, že družstva byla nejhůře zasažena poválečnými poměry, a že bylo třeba jim aspoň částečně pomoci, aby ztráty neotřásly vůbec důvěrou ve veškeré družstevní podnikání. Ovšem fond může ztráty jen zmírniti. Družstva byla zbavena povinnosti k příspěvku, poněvadž nejsou chráněna všeobecným fondem před ztrátami v budoucnosti. Ovšem mohou býti při svazech zřízeny fondy, do nichž pak družstva musí přispívati; tyto fondy budou zejména proto důležité, poněvadž u nás není veřejného fondu pro úvěr družstvům na. investice a provozováni.
O zákonu o všeobecném fondu peněžních ústavů soudí, že přispěje k uklidnění našich peněžních poměrů, aniž ohrozí svědomitost a bedlivost vkladatelů a orgánů ústavů. Dr. Dvořák zdůrazňuje, že ústavy nemají vymahatelného nároku na podporu, jejíž výše se bude jistě říditi i podle jednání jejich správ.
Ku konci uvádí pak některé požadavky de lege ferenda; vedle uvedených již předpisů o nekalé soutěži a bankéřské živnosti žádá zejména úpravu právních poměrů kontribučenských fondů na Moravě a ve Slezsku, úpravu družstevnictví na Podkarpatské Rusi, zajištění kvalifikace revisorů peněžních ústavů a podrobeni akc. společností a společností s r. o. této revisi, zajištění částek určených na pensijní zajištění peněžního úřednictva a umožnění přímého investičního úvěru průmyslu dluhopisy.
Teksty zákonů jsou opatřeny velice podrobným komentářem, rozbirajícím prakticky jednotlivé zákony a obsahujícím řadu praktických pokynů; kromě toho jsou v něm uvedeny četné souvislé právní předpisy. Kniha má značnou praktickou cenu i pro širší kruhy, než kterým jest předně určena a vyniká poměrnou značnou láci, u našich vydáni zákonů nebývalou. J. B.
Citace:
Nové zákony o peněžnictví. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1925, svazek/ročník 6, číslo/sešit 6, s. 195-196.