Všehrd. List československých právníků, 6 (1925). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 320 s.
Authors:
Seminář trestního práva prof. dra A. Miloty. Nedostatky univ. Komenského a hlavně právnické fakulty, které byly již na několika místech mnohokrát oplakávány, zapříčinily, že řádné debaty, přes velká úsilí ředitele semináře, nebylo možno značně dlouho pravidelně odbývati. Byly sice již dva semináře trestního práva, při kterých byla skoro každá debata odbývána v jiné místnosti a — bez knihovny. Teprve až během letního semestru 1924, bylo možno započíti se zařizováním semináře, pro který byla propůjčena jakáž takáž, v mnoha směrech nevyhovující místnost, takže pro toto a mnoho jiných nedostatků nebylo možno započíti v čas. Tak i toho semestru bylo možno uskutečniti jen asi 4 debaty, které byly pod vedením ředitele semináře velmi plně a účelně využity. Již do první debaty měl kol. Liška připraven větší referát o místní příslušnosti v trestním právu uherském u porovnání této s místní příslušností v právu rakouském, francouzském, anglickém, italském a německém a konečně jak byla místní příslušnost pojata do návrhu obecné části trestního zákona čs. z r. 1921. Referát protáhl se přes 4 hodiny. Koncem 5. hodiny rozvinula se, z podnětu ředitele semináře debata o přípustnosti trestu smrti vůbec a uloženo, aby každý člen vypracoval svůj názor ve formě referátu. První refereroval kol. Kozlík (proti trestu smrti), pak kol. Ďurčanský (pro trest smrti), pak kol. Ivan, Silvay, Trnka atd. (vesměs proti trestu smrti). — Debata o připraveném referátě kol. Pintery o »odsouzení na neurčitou dobu« nebyla již, pro ukončení debat a následkem zaneprázdnění ředitele semináře uskutečněna.
Snahou ředitele semináře bylo obeznámiti členy, pokud možno, se všemi novotami zatímného návrhu obecné části trestního zákona a v důsledku toho byl dán také podnět k debatě o trestu smrti, který se v návrhu připouští jen v jednom případě a to jak § 70 stanoví, připouští se tento trest pro trestance odsouzeného na doživotí do žaláře, dopustí-li se zločinu, na nějž je trest doživotního žaláře a právo stanné, (když na př. trestanec odsouzený do doživotního žaláře, usmrtí vězeňského dozorce). Ve snaze této poukázal řed. semináře, (také člen komise pro zpracování zmíněného návrhu), na dějinný vývoj všeho trestního práva a soudnictví, na sociální a kulturní vyspělost našeho a jiných států, na nutnost nápravy, dnes již naprosto nepřípustných ustanovení v zděděném trestním zákoníku rakouském, který již dlouho communi opinione uznáván za nejhorší trestní zákon v celé Evropě, a některé pokroky v trestním zákoníku uherském jako novějším a trochu modernějším a takto velmi pěkně a důrazně vyzvedl neodkladnou nutnost nápravy a unifikace trestního zákona čs. Velmi vhodně byla k tomu volena porovnávací théma, jak o místní příslušnosti v trestním právu, tak i debata o přípustnosti trestu smrti. Škoda, že nebylo možno, pro zmíněné poměry, probrati více.
Pro nynější stav university, hlavně právnické fakulty a pozdější vánoční prázdniny, nebude asi opět možno v semináři trestního práva normálně pokračovati a bude nutno debaty opět na velmi nepatrný počet omeziti.
—era, Bratislava.
Citace:
Seminář trestního práva prof. dra A. Miloty.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1925, svazek/ročník 6, číslo/sešit 2, s. 65-66.