Československá státní vlajka — budiž to přičteno na vrub nedostatečně vyvinutému našemu smyslu pravé státnosti — není vždy skutečným symbolem státu, jak je tomu v jiných státech a proto bud velmi často sekáváme se s nedostatkem pozornosti vůči ní anebo naopak zase zvrhá se její kult ve »fángličkářství«. Jsou až příliš dobře známy praporové procesy, v nichž jde o zneuctění neb nevyvěšení a pod., ale pravého jejího smyslu jsme a patrně zůstaneme dlouho ještě vzdáleni, ač v jiných státech jistě pokrokových a demokratických kult vlajky je řádně vyvinut jako ve Spojených státech severoamerických, v Dánsku atd. proto lze vítati každý pokus o pozvednutí její pravé vážnosti jako se o to pokusila jistá skupina,1 která vydala jednak poučení, jak vlajky používati a jednak i malý typ vlajky přesně podle předpisů zhotovený, jak na př. je zvykem v Americe a Anglii. Byl by ovšem ještě účinnější, kdyby československé úřady předcházeli dobrým vzorem napřed a tak názorně poučovaly občanstvo o pravém a přece nepřemrštěném kultu ke stánímu praporu. V.

1. Vydala A. Ramešová, Praha-II., Vodičkova ul.