Sborník věd právních a státních ve XXIV. ročníku přinesl vedle řady referátů o nově vyšlých publikacích z oboru právních a státních věd několik studií. Je to především článek Hobzův o uznání Sovětů de jure.1 Dále obsažná práce je Salabova o neznámé agrární reformě a sespolečnění půdy ve staročeském státě. Salaba hned v poznámce k titulu vysvětluje, že výrazu »sespolečnění« nepoužil ve smyslu moderním, ale i tak zní rušivě výraz o staročeském státě. Celá práce sestávající z řady více, méně propracovaných vybraných kapitol, v nichž autor znovu se vrací k otázce sedláků zakoupených a nezakoupených, k právu emfyteutickému atd. působí dojmem nejasným. Jako další práci sluší uvésti Hoetzlovu kritiku vedlejších ustanoveních při správních aktech, jež je označena jako výňatek z práce větší. Otázek práva správního se dotýkají kromě ní podrobné referáty Pokorného o druhém kongresu pro správní vědy v Bruselu r. 1923. Ruským profesor Vernadskij podal črtu k řešení dvou termínů v Ruské Pravdě, co je to »dikaja vira« a »ludskaja vira«. Z práva soukromého přispěl Rouček poznámkami o obřadnosti smlouvy manželské a řadu poznámek přičinil Hobza k přípravě leteckého zákona. Vedle toho otištěny jsou tu dvě známé loňské přednášky, Vančurova o Heyrovském pronesená na posmrtné jeho oslavně a pak štrasburského profesora Kasta o zavedení francouzského zákonodárství do Alsaska a Lotrinska (v předpokladu Voštově). Ullikova skizza ze semináře prof. Kadlece. Příspěvek k dějinám rybníkářství východních Čech je ukázkou práce seminární. Konečně sluší vzpomenouti velmi důkladné a podrobné studie Kadlcovy o agrární reformě v Československu, Rumunsku a Polsku, z níž výňatek přednesl prof. Kadlec na »Politickém učení«. Je to jistě jedinečný souhrn ustanovení o pozemkových reformách se stanoviska srovnávacího. Ča.

1. Srov. ref. na stránce 149. tohoto roč. »Všehrdu«.