Národ, stát a národnostní menšina. O tomto thematě dotýkajícím se problémů mnoho sice již diskutovaných, ale stále dosud nedosti vyjasněných přednášel dne 11. listopadu 1924 ve Filosofické jednotě v Brně prof. Jaroslav Kallab. Dovodiv v úvodě aktualitu otázky národnostní v politice vnitrostátní a mezinárodní, uvažoval o pojmu národa. Zamítnuv definici anthropologickou, filologickou i právnickou, definoval národ jako jednotu ve způsobu myšlení, cítění a chtění, národnost pak jako vlastnost jednotlivcovu činící jej podílníkem v této jednotě. Jsou období a epochy, které neznají národnostního vědomí, tak antika a středověk. Jsou oblasti, kde národnostní otázka nevyvinula a nevyhrotila se tak, jako v oblastech našich, poněvadž tam vznikly dříve státy než národy. Tak na západě Evropy a ve světě anglosaském. Odtud mají jiný pojem národa tam a zde, ve střední a jižní Evropě, kde se nekryje národ se souborem státních příslušníků. Odtud osvícenský pojem národa a heslo sebeurčení národů tak, jak ho chápala Velká revoluce francouzská. Mírové smlouvy vidouce nutnost přiděliti národu státní území obývané příslušníky jiného národa zabezpečily mezinárodně práva menšin. Práva menšin jsou však vždy právy individuelními, právy jednotlivců na národnost, nikoliv právem celé menšiny jako kolektiva na samostatný státní život.
Po přednášce rozvinula se čilá debata, která týkala se hlavně definice pojmu národ a byla zajímavá mimo jiné tím, že se jí účastnili jednak filosofové (prof. Bláha, prof. Haškovec, prof. Rostohar, doc. Tvrdý, PhC. Hanák) jednak právníci (prof. Krejčí, dr. Neubauer, dr Růžička).
Vůbec lze pozorovati, že brněnská Filosofická jednota nezůstává spolkem odborně-vědeckým, nýbrž že dovede — jak právě filosofická společnost má — přilákati a k debatám sjednotiti příslušníky oborů, jichž se dané filosofické théma dotýká; tak zejména při thematech rázu sociologického a politického spolupůsobí v jejích schůzích hojně právníci. Je to zjev velmi potěšitelný jako reakce proti úplné specialisaci a isolaci jednotlivých oborů vědních, které k sobě mají mnohdy velmi blízko a které by si svůj vzájemný poměr měly ujasniti přímou diskusí, třeba že jsou tradovány na různých fakultách universitních.
—n—