Námezdní poměry hospodářského dělnictva na Moravě. Z příkazu praesidia zemědělské rady moravské napsal JUDr. Fr. Roháček, sekretář ústředního sboru. V Brně 1901. Stran 51.
Autor zabývá se nejprve povšechně často přetřásanou otázkou hospodářského dělnictva a cituje četné hlasy národohospodářských theoretiků i praktiků o povaze její a způsobech, jimiž by řešena býti mohla. V dalším seřaďuje výsledky statistického šetření, podniknutého r. 1900. zemědělskou radou moravskou v 10 tak zv. přirozených obvodech, na něž se dělí markrabství. Šetřením tím byly také osvětleny mnohé změny nastalé od r. 1893, kdy vydána c. k. statistickou ústřední komisí publikace o zemědělských mzdách.
Pokud se tkne nedostatku hosp. dělnictva, trpěl velkostatek jen v 1 okrese soudním nedostatkem čeledi, ostatního dělnictva jest v 10 okresích všeobecný, v 41 částečný nedostatek, tak že měl velkostatek v 76 okresích čeledi a ostatního dělnictva v 26 okresích dosti. Úplný nedostatek čeledi u rolnictva jeví se ve 34, částečný ve 26 soudních okresích, ostatního dělnictva nedostává se v 15 okresích zcela a ve 20 okresích dílem. Rolnictvo tedy má dostatek čeledi v 17 a ostatního dělnictva v 42 okresích. Mezi příčinami nedostatku čeledi i dělnictva uvádí se v prvé řadě lépe placená práce v továrnách a odliv do měst, pak volná dělitelnost a pachty, zaměstnání v domáckém průmyslu, v řemeslech, kočovnictví dělnické, soutěž velkostatků, předčasné sňatky, intensivní hospodaření, »moderní« výchova, vojenská služba, práce na železnicích a p., tedy příčiny, jež sotva lze nazvati specificky moravskými. Prostředky, jimiž čeliti jest nedostatku dělnictva, roztřiďuje autor ve dvě skupiny: »jednak spočívají ve snaze, dělnictva co nejméně zaměstnávati aneb je zvýšeným platem ku práci zemědělské připoutati, jednak jsou to podniky pro zvýšení morálního blaha a zlepšení stavu zemědělského dělnictva vůbec«. Další kapitoly věnovány jsou dělnictvu kočovnému, stravě a mzdě (průměrný denní plat mužských dělníků obnášel r. 1893 1 K 13 h, r. 1900 1 K 26 h, žen r. 1893 85 h, r. 1900 92 h), otázkám hmotného a mravního blaha dělnictva, zvláště dělnických bytů, pracovní doby, o níž připojeny přehledné tabulky, pak sdružování dělnictva a některým jiným zjevům sociálně-politickým. Dle zásady »audiatur et altera pars« hodlala zemědělská rada moravská zcela důvodně vyslechnouti také dělnictvo samo a rozeslala za tím účelem jednotlivým redakcím dělnických listů přes 40 dotazníků; nepokládáme tuto cestu šetření za vhodnou a nedivíme se, že vyplněny jen 4 dotazníky; o tom, spočívají-li alespoň tyto sporé odpovědi na pravdě, autor sám poněkud pochybuje. — Závěrek spisu tvoří pojednání o roční mzdě zemědělských dělníků na Moravě a ve Slezsku (dle šetření dělnické úrazové pojišťovny v létech 1897—1899) s četnými statistickými přehledy o výši mezdní.
S.