Die deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag unter der Regierung seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I. Prag, 1899. (Festschrift zur Feier des 50j. Regierungsjubileums S. M. des K. Franz Josef I., herausgeg. vom Akademischen Senate.)
Jako Česká Akademie cís. Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění vydala na oslavu padesátiletého panování cís. Františka Josefa veliký pamětní spis, podávající obraz vědecké, literární a umělecké činnosti českého národa za posledního půl století, podobně vydal akademický senát německé university Karlo-Ferdinandovy v Praze příležitostný spis, v němž se líčí stručné dějiny společné Pražské university od r. 1848 do r. 1882 a od té doby dějiny university pouze německé. Kniha psána jest až na některé nepatrné místo celkem dost objektivně. Obsahu však neodpovídá titul. Vypisujeť se docela správně, že vyučovacím jazykem nebýval na Pražské universitě až do jejího rozdělení v r. 1882 na českou a německou výhradně jen jazyk německý, nýbrž původně jazyk latinský a později převážně sice jazyk německý, avšak vedle něho i jazyk český. Na str. 20. uvádí se dokonce, že guberniálnímu radovi prof. Josefu Rieggerovi dána byla k nejvyššímu rozkazu dekretem dv. kanceláře ze dne 16. října 1780 důtka za to, že počal přednášeti německé státní právo německy. Pro českého čtenáře neznalého dějin Pražské university zajímavá jest kapitola o tom, jak po germanisačním pokusu cís. Josefa II. nastala na Pražské universitě opět větší platnost jazyka latinského, ve kterém se až do r. 1848 přednášelo mnoho předmětů. Národní hnutí dostalo se do zdí universitních teprve r. 1848. Znenáhla připouštěny jednotlivé přednášky v českém jazyku a zřizovány mimořádné professury, až konečně po mnohaletém naléhání s české strany (již od r. 1866, kdy na samém českém sněmu navrženo utrakvisování university) došlo r. 1882 k rozdělení university na českou a německou.
Ve spise vykládají se reformy university za panování nynějšího císaře, podávají se stručné dějiny všeobecné a pak dějiny jednotlivých fakult. Vypisuje se zejména, kdy a jak se jednotlivé stolice obsazovaly a rozmnožovaly. Uvádí se statistika o návštěvě a promocích, děje se zmínka o nadacích a mense akademické, podává se přehled rektorů a děkanů za 50 let atd. Vzhledem k tomu, že řada nynějších professorů české university habilitovala se ještě před r. 1882, není spis německé university bez významu i pro dějiny university české. — Ze statistického přehledu posluchačů jest viděti, že od rozdělení Pražské university počet posluchačů university německé značně poklesl. R. 1881/82 měla Pražská universita přes 2000 posluchačů, v letech posledních má jich universita německá jen kolem 1300, kdežto česká přes 3000.
—dlc.