Gustav Friedrich, O zakládací listině kapituly Litoměřické (Prolegomena k české diplomatice I). Rozpravy České Akademie cís. Frant. Josefa I., třída I., ročník IX., čís. 2.
Předmětem pilné studie jsou tři texty zakládací listiny Litoměřické, z nichž první A dle výzkumů Friedrichových vznikl buď současně se založením Litoměřické kapituly (dle tradice r. 1057) neb o málo později, druhý text B, obsažený v potvrzovacím privileji krále Přemysla z r. 1218, ve stol. XII. (Palacký kladl jej do stol. XI.), kdežto třetí text C v domnělém originále t. j. v listině, jež se sama za originál vydává, jest padělkem ze stol. XIV. (dle Palackého ze stol. XIII.). Pro právní dějiny jest zajímavým výsledek bádání Friedrichova, dle něhož text A jest nejstarší v bezpečném originále dochovanou listinou knížat českých, tak že nejstarší formou české listiny knížecí jest tak zvaný akt, t. j. nepověřený, objektivně (ve třetí osobě) složený záznam, jenž sám o sobě ani nemá moci právotvorné (jako tak zv. carta), ani samostatné moci průvodní (jako tak zv. notitia); nýbrž má pouze zachovati paměť toho kterého právního jednání, po případě i jména svědků, tím pak také pro budoucnost usnadniti důkaz o té které právní skutečnosti. Stojí tedy česká listina knížecí té doby na téže výši jako tehdejší soukromá listina v okolních krajinách říše německé, a liší se podstatně od současné německé listiny královské, která celkem má povahu t. zv. notitiae. Jsa nejstarší listinnou památkou českého původu, podává text A řadu současných zpráv o hospodářských a právních poměrech českých v druhé polovici XI. století. Vznik textu C ve stol. XIV. pak ukazuje, že v té době formou knížecí listiny byla t. zv. notitia, takže listina pečetí ověřená měla již samostatnou moc průvodní. — Proti výsledkům studie Friedrichovy vystoupil polemicky A. L. Krejčík v Čes. čas. hist. XVIII. (1902, str. 158—166), snaže se dokázati, že text A jest stará paměť některého kanovníka, ne však o založení, nýbrž o majetku kapituly Litoměřické, a nikoli ze století XI., nýbrž XII.; že text B jest falsum provedené na jméno Přemysla Otakara I. v l. 1219 až 1225, a že text C pochybné falsum 14. stol. a sice let 1319—1341; avšak dle našeho náhledu podařilo se G. Friedrichovi námitky na témž místě (str. 166—173) přesvědčivě vyvrátiti.
Dr. J. Demel.