č. 7011.Stavební právo (Čechy). — Řízení správní. — Řízení před nss-em: I. * Průčelní čára budovy může býti odlišná od čáry stavební v techn. smyslu. Z určení čáry stavební o sobě neplyne stavebníkovi za všech okolností právo a povinnost, postaviti budovu až do samé stavební čáry. — II. Ve sporech o čáru stavební přísluší obci legitimace stížní.(Nález ze dne 4. ledna 1928 č. 14.423/27.)Věc: Městská obec S. proti zemskému správnímu výboru v Praze o stavbu kolny.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: Měst. obec S. byla vlastnicí pozemku č. kat. ... V sezení měst. zastupitelstva 11. srpna 1909 přijat návrh na rozdělení tohoto pozemku na místa stavební, při čemž usneseno, že pozemek je vyhražen pro stavbu rodinných a dělnických domků s povýšenými přízemky, že se domky mají stavět nejméně 2 m od regulační čáry s předhrádkou, a zahrádky že mají býti ohraženy ploty drátěnými nebo jinými, nikoli však zděnými. Výměrem měst. rady z 11. března 1910 uděleno Janu Ch. povolení k postavení domku na jednom z těchto stav. míst s tím, že stavba založena bude na obou stranách ulice nejméně 2 m od reg. čáry, a na této volné ploše že bude zřízena zahrádka, obehnaná však na stranách vedoucích do ulice plotem drátěným neb jiným, nikoli však zděným, přesně v čáře regulační. V roce 1922 vystavěl Jan Ch. bez stav. povolení na onom pozemku v předu kolnu, a to až do samé reg. čáry. Měst. rada odepřela mu dodatečně stav. povolení se zřetelem na cit. usnesení ob. zastupitelstva z 11. srpna 1909, jakož i vzhledem k tomu, že kolnou jest vzhled celého okolí neobyčejně hyzděn. Zsv usnesení to zrušil a nařídil nové komisionelní řízení. Měst. rada povolení opětně odepřela z důvodů prve již uplatněných. To se opakovalo ještě dvakráte. Výměrem z 22. února 1926 měst. rada po novém komis. řízení opětně stav. povolení odepřela a osk výrok ten potvrdila s odůvodněním, že umístění kolny působí neestetický vzhled ulice. Zsv na to nař. rozhodnutím výroky obou nižších stolic opětně zrušil a stav. úřadu I. stolice nařídil, aby ve sporné věci vydal nové rozhodnutí, při čemž by však ohledně výroku o stav. čáře základem bylo usnesení měst. zastupitelstva. —O stížnosti nss uvážil: § 18 stav. řádu ukládá tomu, kdo chce předsevzíti nějakou novostavbu, přístavbu nebo přestavbu tam, kde se veř. chodí, aby opověděl to, ještě než podá žádost za povolení ke stavbě, stav. úřadu, a přiložil spolu polohopisný plán za tím účelem, aby mu úřad dal věděti, v jaké stav. čáře a v jaké výšce rovinné má stavěti. V dalším stanoví se pak, co v tomto polohopisném plánu má býti vyznačeno; jsou to hraniční čáry ulice nebo prostranství (náměstí) s obou stran, dělící čáry (hranice) mezi všemi nemovitostmi a jejich délky, a posléz šířka ulice pod pravým uhlem měřená. Z ustanovení těchto je patrno, že řízení o ustanovení stav. čáry a niveau tvoří samostatné, pro sebe uzavřené stadium řízení stav., které v případech § 18 má předcházeti a býti skončeno prve nežli se podá žádost za povolení ke stavbě. Předpokládá-li však stav. řád, že stav. čára a niveau jsou již určeny před podáním žádosti za povolení stavby, je patrno, že určení stav. čáry a niveau nemůže obsahovati ještě žádné disposice o stavbě samé, nýbrž jenom disposici o staveništi. Potvrzeno je to předpisy o obsahu polohopisného plánu, jímž žádost za stanovení čáry a niveau musí býti doložena; vyznačuje jenom relaci staveniště k okolí, zejména k přiléhající ulici (náměstí), nepraví však o sobě nic o poloze stavení, které se na staveništi tom má zříditi.Z ustanovení § 10 stav. ř. je pak patrno, že stav. čára má virtuelně touž funkci jako čára průčelní (regulační), ustanovená ve schváleném plánu polohy, a že tedy — pokud nejsou čáry »průčelní« plánem polohy stanoveny — je to schválená čára stavební, od níž sluší při rozdělení pozemku na staveniště vycházeti. V řízení parcelačním se však podle § 13 posl. odst. nestanoví nebo aspoň nemusí nutně stanoviti, zdali se staveniště zastaviti má souvislými řadami domů nebo domy se zahradami, tudíž i s t. zv. předzahrádkami. I z toho je patrno, že průčelní čára není za všech okolností totožná s čarou stavební.Účel a právní význam aktu určení stav. čáry může se tedy vyčerpávati v tom, že se jím určuje hranice mezi plochami věnovanými veř. komunikaci a plochou určenou k zastavění a vymezuje se hranice k veř. prostranství, kam až se stavbou lze vystoupiti. Naproti tomu nestanoví se čarou stavební o sobě, jak má býti stavení, které na staveništi takovém má býti vybudováno, v těchto hranicích situováno. Proto nelze z aktu určení stav. čáry vyvozovati za všech okolností povinnost nebo právo stavebníkovo, postaviti stavení až do stav. čáry; kde a jak mají býti položeny průčelní čáry stavební, je otázka, která se neřeší nutně již v řízení o určení stav. čáry, nýbrž může se řešiti také až v řízení konsensním.Z toho, co uvedeno, je tedy patrno, že zsv mylně odepření stav. povolení pro spornou kolnu z důvodu jejího situování pojal jako odepření stav. čáry a proto stav. úřadu I. stolice uložil, aby na základě usnesení ob. zastupitelstva rozhodl znovu o určení stav. čáry pro zmíněnou kolnu. K stížnosti obce, která výrok tento naříká a jíž ve sporech o čáru stav. stižní legitimaci opírati nelze, musil proto nss nař. rozhodnutí podle § 7 zák. o ss zrušiti. — —