Č. 7163.Policejní právo trestní. — Policie silniční: I. Nejde o »stejně znějící trestní nálezy, jestliže prvá stolice uznala stranu vinnou » přestupkem mor. silničního řádu«, spáchaným tím, že v určitý den »dala ukládati led na okr. silnici, čímž byl provoz na ní omezen«, kdežto druhá stolice shledala »přestupek § 6 mor. zák. z 31. prosince 1874 č. 5 z. z. z r. 1875« v tom, že strana dala v jiný den »ukládati led do příkopu okr. silnice a na těleso silniční.«(Nález ze dne 21. března 1928 č. 6529.)Věc: Cyril B. v T. proti zemské správě politické v Brně stran přestupku silničního řádu. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení. Důvody: Nálezem osp-é v D. z 27. ledna 1926 byla st-li pro přestupek mor. silničního řádu — spáchaný tím, že dne 15. prosince 1925 dal ukládati led na hráz rybníka a též na okr. silnici, čímž byl provoz na této silnici částečně omezen —, dle § 27 uložena pokuta 20 Kč. event. vězení v trvání 48 hodin. Nař. rozhodnutím nebylo odvolání st-lovu vyhověno, ježto skutková podstata přestupku jemu za vinu kladeného jest prokázána konaným šetřením. Skutková podstata reprodukována byla v ten smysl, že st-l dne 15. ledna 1926 dal při ledování ukládati led do příkopu okr. silnice, jakož i na těleso silniční, a že tím byl spáchán přestupek § 6 zák. z 31. prosince 1874 č. 5 z. z. ex 1875. Maje rozhodovati o stížnosti, musil nss zkoumati především svou vlastní příslušnost a uvažoval proto, zdali nař. rozhodnutí bylo vydáno poslední přípustnou stolicí správní. V tomto směru dospěl nss k následujícím závěrům: Dle § 30 zák. z 31. prosince 1874 č. 5 z. z. mor. z r. 1875 lze se z nálezů polit, úřadů okr. odvolati k zsp-é, a nejsou-li tu dva nálezy »stejně znějící«, lze se v dalším postupu instančním odvolati k min. vnitra. Má-li se tedy řízení ukončiti ve stolici druhé, jest potřebí, aby nález této stolice byl »stejného znění« s nálezem stolice prvé. Souhlasnými pak jsou oba nálezy jen tehdy, jestliže se shodují ve všech podstatných kusech. K podstatným kusům nálezu pak patří mimo jiné zejména skutková podstata a subsumpce této skutkové podstaty pod předpis právní. Možno tedy o dvou stejně znějících nálezech mluviti toliko tehdy, když mimo jiné náležitosti (na př. sazbu trestní) obě stolice vycházejí ze stejné skutkové podstaty a když tuto skutkovou podstatu subsumovaly pod stejný předpis právní. V daném případě shledala prvá stolice skutkovou podstatu činu st-li za vinu kladeného v tom, že st-l dal dne 15. prosince 1925 ukládati led na hráz rybníka a též na okr. silnici, čímž byl provoz na této silnici částečně omezen. Naproti tomu vymezila druhá stolice skutkovou podstatu v ten způsob, že st-l dne 15. ledna 1926 dal při ledování ukládati led do příkopu okr. silnice, jakož i na těleso silniční. Již ze srovnání těchto dvou skutkových podstat je zřejmo, že skutková podstata podle nálezu druhé stolice se liší od skutkové podstaty, z níž vycházela stolice prvá, a to nejen co do času, kdy čin st-li za vinu kladený byl spáchán, nýbrž i potud, že stolice prvá do skutkové podstaty pojala i tu okolnost, že činem st-li za vinu kladeným byl provoz na silnici částečně omezen, kdežto stolice druhá na tento moment již žádné váhy neklade. Z toho jest patrno, že nález stolice druhé s nálezem stolice prvé již co do skutkové podstaty plně nesouhlasí. Leč ani po stránce právního posouzení se nález druhé stolice neshoduje s nálezem stolice prvé. Prvá publikace neuvádí, pod který předpis zák. č. 5/1875 daný případ subsumovala. Podle toho, jak úřad tento skutkovou podstatu formuloval, možno v nálezu jeho spatřovati subsurnpci buďto pod předpis § 6 nebo § 15 cit. zák.; nebo konečně pod oba tyto předpisy. Naproti tomu shledal úřad druhé stolice v činu st-li za vinu kladeném přestupek § 6 cit. zák. Předpis § 6 cit. zák. uvádí zvláštní způsoby poškození a znečištění silnic, kdežto § 15 cit. zák. jedná o překážkách provozu na silnicích. Není ovšem vyloučeno, že poškození nebo znečištění silnice, jak je má na mysli § 6 cit. zák., může současně involvovati i přestupek dle § 15 cit. zák. Jestliže tedy žal. úřad daný případ posoudil podle § 6, kdežto stolice prvá jej posoudila podle § 6 nebo § 15 nebo konečně podle obou těchto předpisů, nelze říci, že subsumpce skutkové podstaty, jak ji pojala stolice druhá, je shodná se subsumpcí provedenou nálezem stolice prvé. Pak ovšem nelze mluviti o dvou konformátních nálezech a bylo proto dle § 30 cit. zák. přípustným ještě další odvolání na stolici třetí; sporná záležitost není podle toho poslední stolicí správní dosud vyřešena.