Č. 7212.

Mimořádná opatření poválečná: I. * Předpis posledního odstavce čl. VII. vl. nař. č. 365/1922, pokud stanoví, že z předválečných dluhopisů nebudou úroky likvidovány, aniž za ně vydány prozatímní listy, jsou-li pláště dluhopisů neb talony, označeny některým z jiných států, nelze vztáhnouti na případy, kde titry takové vedle značek cizího státu označeny jsou i značkou státu čsl. — II. * Předpis posledního odstavce čl. VII. nař. č. 365/1922, pokud stanoví, že z předválečných dluhopisů nebudou úroky likvidovány, aniž za ně vydány prozatímní listy, chybějí-li těmto dluhopisům talony, jest ve shodě se zákonem.
(Nález ze dne 14. dubna 1928 č. 9166).
Prejudikatura: Boh. A 3240/24.
Věc: Matylda F. v Berlíně (adv. Dr. Rich. Linger z Prahy) proti ministerstvu financí o předválečné renty.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud vyslovilo, že není možno vyplatiti st-lce z jejích předválečných rent úroky a zaměniti renty ty za prozatímní listy, zrušuje se pro nezákonnost; jinak zamítá se stížnost jako bezdůvodná.
Důvody: Odvolávajíc se na nález Boh. A 3240/24 požádala st-lka min. fin. o prohlášení, že čsl. fin. správa určité její papíry převezme. Na to vyzvalo min. fin. st-lku, aby podala originální doklad o tom, že jí renty byly řádně seznamenány podle § 1 lit. b) nař. č. 151/ 21 a ve lhůtě tímto nařízením stanovené. Podáním z 5. listopadu 1924 oznámila st-lka, že požadovaný doklad v originálu předložití nemůže, ježto je u ústřední stát. pokladny, že však předkládá fotografii jeho opisu, jí anglo-československou bankou zapůjčeného.
Výnosem z 10. ledna 1925 zamítlo min. fin. žádost o převzetí svrchu uvedených titrů do úřední úschovy, ježto jde o renty převezené z Vídně do tuzemska po 31. prosinci 1921, u nichž nebyl podán průkaz o zjištění a seznamenání podle § 1 lit. b) nař. č. 151/1921.
V podání ze dne 20. listopadu 1925 uvedla na to st-lka, že Anglo-československá banka sdělila min-u fin. již před rokem, že renty, o něž jde, dne 8. srpna 1921 převezla do Brna a že je 30. listopadu 1921 pod rejstříkem D odevzdala zem. pokladně do úschovy. V důsledku toho tvrdila st-lka, že nemůže býti pochyby o tom, že renty ty byly řádně do úřední úschovy odevzdány a také převzaty a žádala proto, že znovu bylo rozhodnuto o převzetí jich do úschovy a — poněvadž jsou opatřeny označením čsl-ým — i o jejich nostrifikaci, zúročení a honorování. Ku konci podání podotkla pak st-lka toto: »Bylo by tudíž nyní rozhodno vzhledem k tomu, že prý talony zůstaly v uschování rak. vlády, aby min. fin. si vyžádalo zaslání těchto talonů, aby k vůli úplnosti k rentám uloženým ve zdejší úřední úschově byly připojeny«.
Min. fin. vydalo pak nař. výnos tohoto znění: »Vaše prohlášení z 20. listopadu 1925, pokud se týká úřední úschovy rak. předvál. rent, přijalo min. fin. na vědomí. Min. fin. však upozorňuje současně, že renty jsou vesměs označeny rak. značkou Oe u provedení mírové smlouvy s Rakouskem a jsou z velké části bez talonů, takže není možno z nich vyplatiti úroky a zaměniti je za prozatímní listy podle zák. č. 250/22 a nař. č. 365/22 vzhledem k ustanovení posled. odst. čl. 7 nař. č. 365/22«.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto: — — —
Žal. úřad uvedl pro své zamítavé stanovisko důvody dva: jednak, že titry, o které tu jde, jsou označeny rakouskou značkou Oe, jednak že jsou z velké části bez talonu, a opřel se v té příčině o ustanovení posledního odstavce čl. VII. nař. č. 365/1922, kterým se provádí zák. č. 250/22. Tento předpis stanoví: »Chybějí-li předválečným dluhopisům talony, neb jsou-li jejich pláště neb talony označeny některým z cizích států, nebudou úroky z nich likvidovány, aniž za ně vydány prozatímní listy.«
Stížnost předem namítá, že toto ustanovení není kryto zákonem.
Zákon č. 250/22 stanoví v § 3, že úroky z titrů, o nichž se jedná v § 2 a mezi které spadají beze sporu i renty st-lčiny, budou vypláceny pod podmínkou, že byly složeny do úřední úschovy podle nařízení č. 151/21 a označeny podle vl. nař. č. 126/19. Jiných podmínek zákon nestanoví. Nař. č. 151/21 stanoví pak v § 2 toto: »Dluhopisy, jež jsou na území čsl. státu, buďtež složeny do úřední úschovy i s příslušnými kupony a talony; dluhopisy příslušníků čsl. ... uložené dosud mimo území Čsl. republiky a podle § 1 lit. b) seznamenané, budou do úřední úschovy složeny do 8 dnů po jejich převozu do Čsl. republiky. V § 14 pak stanoveno, že veškeré dluhopisy vzaté schovacími místy do úřední úschovy, mají býti označeny tím způsobem, že příslušný fin. úřad — v Brně zem. fin. pokladna — ustanoví svého úředníka, který opatří ... pláště, případně talony neb kupónový arch úředním razítkem a připojí k témuž svůj podpis.« Z těchto předpisů jde, že uložení v úřední úschovu podle nař. č. 151/ 21 považuje se za provedené jednak složením dluhopisů s kupony a s talony, jednak označením jich způsobem uvedeným v § 14 cit. nař.
Kladl-li tudíž zák. č. 250/22 za podmínku zúročení těchto titrů jich uložení do úřední úschovy podle nař. č. 151/21, nutno míti za to, že tím míní splnění požadavků právě uvedených. Stanoví-li pak poslední odstavec čl. VII nař. č. 365/22, že při převzetí a honorování těchto titrů nebude přihlíženo k dluhopisům, jimž scházejí talony, vyslovuje tím jen, že dluhopisy, jimž scházejí talony, nelze považovati za složené do úřední úschovy podle zák. č. 250/22, resp. nař. č. 151/21 a že tudíž nemají nárok na likvidování úroků. Toto ustanovení jest však, jak z předeslaného plyne, ve shodě se zákonem a tvrdí-li stížnost opak, nelze jí přisvědčiti. Ovšem při praktické aplikaci tohoto předpisu na určitý konkrétní případ, musí rozhodující úřad zjistiti jednotlivě, které z předložených rent nevyhovují právě zmíněnému požadavku a podle toho ohledně každé z nich zvláště rozhodnouti.
V daném případě není mezi stranami sporu o tom, že skutečně některé dluhopisy st-lky jsou bez talonů. Tato skutková okolnost sama o sobě snad opravňovala žal. úřad odepříti likvidaci úroků těm z nich, u kterých tomu tak skutečně bylo, neodůvodňovala však jeho zamítavé stanovisko i ohledně té části jejich, u které talony byly přiloženy. Podle znění nař. rozhodnutí měl však žal. úřad za to, že, žádá-li strana o výhody zák. č. 250/22, lze toto její žádání odmítnouti v celém rozsahu, zjistí-li se, že nějaká část předložených titrů jest bez talonů. Stanovisko to ovšem zákonem odůvodněno není, a zamítl-li žal. úřad žádání st-lky vesměs proto, že valné části jejích dluhopisů nejsou připojeny talony, nejednal ve shodě se zákonem, nýbrž byl povinen omeziti toto své případné rozhodnutí na ty z nich, které talonu skutečně postrádaly. Při tom ovšem bylo věcí žal. úřadu, aby napřel zaujal právní stanovisko i k petitu st-lky vznesenému v řízení adm. ohledně opatření scházejících talonů od vlády rakouské.
Žal. úřad však odůvodnil své rozhodnutí také tím, že titry st-lky jsou označeny rak. značkou Oe a opřel se v té příčině rovněž o ustanovení posledního odst. čl. VII nař. č. 365/22. Jest pravda, že tato norma dopouští takový postup, leč po názoru nss-u vyložil ji v daném případě žal. úřad proti zákonu. Z předpisů shora cit., jmenovitě ze zák. č. 250/ 22 lze, jak bylo již řečeno, odvoditi, že titry rak. předválečného dluhu mají nárok na převzetí a zúročení tehdy, byly-li řádně uloženy, t. j. mimo jiné i označeny podle § 3 cit. zák. Že by však likvidování úroků z nich bránila okolnost, že vedle tohoto čsl. označení se na nich nalézá případně i značka některého cizího státu, ze zák. č. 250/1922 odvoditi nelze.
Vyložil-li tudíž žal. úřad čl. VII. vl. nař. č. 365/1922 v ten smysl, že titry, označené značkou některého cizího státu — bez každé výhrady —, tudíž i titry, které vedle takové značky cizí jsou označeny značkou čsl., jest vyloučiti z výhod zák. č. 250/1922, vložil tím do čl. VII cit. nař. něco, co v tomto ustanovení obsaženo není, a co jest v odporu se zákonem.
Není proto rozhodnutí, které na tomto výkladu spočívá, ve shodě se zákonem. Pokud tedy nař. rozhodnutí odepřelo st-lce zúročení všech jejích rent z důvodu, že valná část z nich nemá talonu a pokud své zamítavé stanovisko odůvodnilo tím, že renty tyto mají vedle označení čsl. i značku Oe, odporuje zákonu a bylo je v této části zrušiti podle § 7 zák. o ss.
Při tom nutno však opětně zdůrazniti, že nss nemohl uvažovati o otázce, zdali žal. úřad vzhledem k tomu, že titry, o něž jde, byly do úřední úschovy přijaty bez talonů, byl či nebyl povinen na žádost strany tyto talony od rak. vlády opatřiti, ježto o tomto petitu žal. úřad nerozhodoval.

Citace:

č. 7212. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 559-562.