Č. 7099.

Stavební právo. — Horní právo. — Řízení správní: Je při projektované stavbě na povrchu poddolovaném zapotřebí přibrat ke stav. komisi vedle znalce stavebního také znalce hornického?
(Nález ze dne 24. února 1928 č. 4091).
Věc: Firma »Kamenouhelné doly, akciová společnost« v P. (adv. Dr. Petr C. Nesý z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (za zúč. stavebníky .... adv. Dr. Ant. Lukáš z Kladna) stran stavby domků.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Zúčastněné strany zažádaly počátkem r. 1926 za povolení ke stavbě domků na parc. č. kat. ..., které leží vesměs na svahu nad poddolovaným polem. Při stav. komisích přizvaný stav. znalec, zednický mistr, popsal stavby na základě předložených plánů a prohlásil, že nečiní proti nim námitek, bude-li šetřeno všech předpisů stav. řádu a požární policie. Zástupce stěžující si společnosti upozornil, že uvedené stav. pozemky jsou v letech 1896 a 1897 poddolovány, následkem toho že nastávají na nich dosti časté a prudké otřesy, a že proto pozemky ty nejsou k zastavění způsobilé; žádal pak, aby tyto okolnosti byly zjištěny báňským revírním úřadem. Stav. znalec se o těchto námitkách nevyslovil, a stav. komise přizvání horního znalce odmítla. Obecní úřad námitky stěžující si společnosti zamítl a žádané stav. povolení udělil, uznávaje po stránce formální, že přizvání horního znalce ke stav. komisi neni po zákonu předepsáno, ve věci samé pak odvolávaje se na dobrozdání horních znalců Eduarda P. Josefa S. z 5. července 1904, podle něhož prý projektovaným stavbám nebezpečí z poddolování nehrozí. Podaná odvolání osk rozhodnutím z 21. června 1926 zamítla.
Nař. rozhodnutím byla rozhodnutí osk potvrzena.
O stížnosti nss uvážil:
Podle obsahu námitek stěžující si společnosti jednalo se o účinky poddolování na stabilitu stavebního terrainu. Žal. úřad opíraje se o ustanovení § 35 stav. řádu, jez nařizuje přizvati ke komisi stavební pouze znalce stavebního a event. znalce zdravotního, vyvozuje z toho, že stav. úřad vůbec a za žádných okolností nemá povinnosti přizvati ke stav. komisi znalce jiného. S tímto názorem souhlasiti nelze. Důkazu posudkem znaleckým třeba je všude tam, kde jde o zjištění okolností, jichž posouzení a hodnocení vyžaduje zvláštních odborných znalostí a zkušeností. Z povahy věci plyne, že podati takový znalecký posudek povolán jest pouze ten, u něhož podle jeho odborného teoretického vzdělání a event. praktického působení lze takové odborné vědomosti a zkušenosti důvodně předpokládati. Jest ovšem připustiti, že také o otázce stability terrainu povolán jest podati dobrozdání zpravidla znalec stavební. Namítá-li se však nedostatek této stability specielně jako následek poddolování, tedy jako následek zvláštních poměrů způsobených dolováním pod pozemkem, možno za přípustný průvodní prostředek považovati jenom dobrozdání odborníka znalého hornictví, ježto jen u něho lze předpokládati ony specielní znalosti a zkušenosti, jichž k posouzení oněch poměrů jest zapotřebí.
V daném případě stav. znalec ke kom. jednání přizvaný o účincích poddolování na stabilitu terrainu uvedených pozemků vůbec se nevyslovil a po této stránce stav. projekty nezkoumal. Žal. úřad opřel pak svůj výrok o dobrozdání horních znalců Ed. P. a Josef S. Stížnost však právem namítá, že tento jeho postup jest vadný.
Dobrozdání právě uvedené podáno bylo především na základě poměrů a zkušeností z r. 1904. Stěžující si společnost namítala a konkrétními skutečnostmi dokládala, že zkušenosti učiněné v M. a v okolí od té doby vedou nutně ke korektuře závěrů, k nimž dobrozdání ono dospělo. Žal. úřad reaguje na to vývodem, že posudek onen byl vydán na podkladě zkušeností právě v obci M. již v r. 1904 dostatečně zjištěných, takže potřeba dalšího šetření ani tehdy ani nyní se nejevila a nejeví. Tím pouští se však úřad sám do posudků, k nimž se mu nedostává potřebných znalostí. Neboť posudek o tom, zda zkušenosti z posledních 20 let v otázce vlivu poddolování na stabilitu terrainu v M. nenutí k jiným závěrům, nežli ke kterým došlo zmíněné dobrozdání, resp. úsudek o tom, možno-li k posuzování poměrů dnešních použíti znaleckého dobrozdání. podaného před 20 lety, je možný zase jen na základě odborných znalostí a zkušeností v oboru hornictví a tedy na základě znaleckého posudku, hodnotícího vývoj během oné doby a stav nynější. Kromě toho je však namítáno a také z obsahu posudku patrno, že onen znal. posudek neměl za předmět právě ony stav. pozemky, o něž dnes jde a o nichž stěžující si společnost tvrdí, že vzhledem ke své poloze na svahovitém terrainu účinkům poddolování nad jiné jsou vydány všanc, nýbrž že byl rázu všeobecného a jenom povšechně posuzoval vliv poddolování na terrain, takže nehledíc ani k onomu časovému rozpětí zůstává stále ještě otevřena a odbornému posouzení vyhražena otázka, zda poměry u pozemků, o něž se jedná dnes, nevedou k odpovědi odchylné.
Za tohoto stavu nebylo tedy možno uznati zmíněné znalecké dobrozdání z r. 1904 — které ostatně nebylo produkováno při stav. komisi samé a tak, aby stěžující si strana ještě při komisi mohla k němu zaujati stanovisko — za dostatečný podklad pro nař. rozhodnutí. Poněvadž pak šlo o skutečnosti, jichž zjištění mohlo se státi jenom dobrozdáním znalce z oboru hornictví, nutno uznati, že skutková podstata nař. rozhodnutí byla zjištěna neúplně.

Citace:

č. 7099. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 323-325.