Č. 7170.

Zaměstnanci obecní. — Řízení správní (Slovensko): * § 26 zák. čl. XXII:1886 nezakládá pro župní úřad kompetence rušiti z moci dozorčího práva usnesení města s reg. magistrátem, jímž byl městskému úředníku k pensi připočten osobní přídavek, povolený mu již pravoplatně za jeho aktivní služby.
(Nález ze dne 24. března 1928 č. 3748).
Prejudikatura: Boh. A 6935/27.
Věc: Gustav B. v Košicích proti župnímu úřadu v Košicích stran započtení osobního přídavku do pense.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost. Důvody: Usnesením měst. zastupitelstva v Košicích z 19. dubna 1917 byl st-li, městskému radovi, přiznán osobní přídavek 600 K do pense započítatelný, kteréžto usnesení bylo schváleno výnosem býv. uher. min. vnitra z 22. června 1917. — Když byl st-l dnem 1. srpna 1924 pensionován a jemu přiznány pens. požitky bez započtení uvedeného osobního přídavku do pens. základny, žádal podáním z 29. září 1924 o opravu výměry pens. požitků, kteréžto žádosti bylo usnesením měst. zastupitelstva v Košicích z 20. prosince 1924 vyhověno a osobní přídavek byl mu do pense započten. — Nař. rozhodnutím zrušil žal. úřad cit. usnesení s poukazem na ustanovení § 19 zák. č. 394/22 pro nezákonnost.
Uvažuje o stížnosti do tohoto rozhodnutí, musil se nss nejprve zabývati otázkou, byl-li žal. úřad příslušným vydati nař. rozhodnutí:
Žal. župní úřad, zrušuje pro nezákonnost usnesení zastupitelstva města Košic, kterým byl st-li, pensionovanému úředníku tohoto města započten osobní přídavek do zaopatřovacích požitků, nevystupoval jako odvolací stolice, nýbrž výhradně jako úřad dozorčí. Již v době, kdy bylo vydáno usnesení měst. zastupitelstva (dne 20. prosince 1924), bylo město Košice městem s reg. magistrátem (arg. § 1 vl. nař. č. 275/22, § 1 zák. č. 243/22 a §§ 1 a 20 vl. nař. č. 335/22).
Z nař. rozhodnutí nelze sice s naprostou určitostí seznati, o kterou právní normu opíral žal. úřad svoji kompetenci zrušiti usnesení měst. zastupitelstva, jímž byl měst. pensionovanému zaměstnanci přiznán osobní přídavek. Citace § 19 zák. č. 394/22, obsažená v enunciátě nař. rozhodnutí, nasvědčovala by však tomu, že žal. úřad spatřoval právě v tomto ustanovení právní základ pro svoji kompetenci ke spornému zákroku, kdežto odv. spis žal. úřadu označuje ustanovení § 26 zák. čl. XXII:1886 za pramen této kompetence. — Buď tomu však tak či onak, nss nemohou kompetenci žal. úřadem arogovanou uznati za danou.
Jest sice pravda, že v § 19 cit. zák. byl vysloven princip parity mezi zaměstnanci státními a zaměstnanci určitých veřejnoprávních korporací, k nimž § 19 čítá výslovně i obce — totiž princip parity, pokud jde o míru určitých služ. požitků, práv a jiných nároků. Leč z ustanovení § 19 cit. zák. nelze ještě dovozovati, že by právě a jedině již v důsledku tohoto principu parity byla ustanovením § 19 založena též nějaká kompetence státního úřadu na Slov. rušiti z moci úřední usnesení veřejnoprávních korporací, uvedených v tomto §, jimiž tyto korporace přiznávají v konkrétním případě svému zaměstnanci nějaký požitek, převyšující míru práv a nároků obdobného státního zaměstnance.
Pokud pak jde o § 26 zák. čl. XXII: 1886, jehož se odv. spis žal. úřadu dovolával nelze ani na tomto ustanovení kompetenci župního úřadu založiti, neboť i kdvby i příslušnost municipia byla stran měst s reg. magistrátem přešla na župní úřad — kteroužto otázku nss v daném případě řešiti nemusel — nejde při přiznání osobního přídavku měst. zaměstnance o žádný z případů v cit. § 26 jmenovaných a kompetenci k zákroku z moci úřední zakládajících, ježto záležitost tuto nelze uznati za takovou, kde by zájem správy neb veř. bezpečnosti uvedený zákrok odůvodňoval.
Že by pak župní úřad na základě nějaké jiné právní normy byl příslušným, uvedené usnesení měst. zastupitelstva z moci úřední zrušiti, nemohl nss taktéž shledati. Takováto kompetence nepříslušela by župnímu úřadu ani podle zák. č. 329/21, kdyby se totiž na nař. rozhodnutí pohlíželo jako na neschválení dotyčného usnesení, kdyžtě, jak patrno z ustanovení § 58 tohoto zák., náleží kompetence schvalovati usneseni zastupitelstva měst s reg. magistrátem — s hlediska fin. hospodářství obecního — župnímu výboru.
Žal. úřad nebyl tedy v daném případě vůbec příslušným vydati nař. rozhodnutí.

Citace:

Č. 7170. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 473-474.