Č. 7192.

Policejní právo trestní. — Zabírání místnosti k účelům veřejným (Podk. Rus): Civ. správa Podk. Rusi není příslušná rozhodovati jako III. stolice o přestupcích § 11 zák. č. 304/21.
(Nález ze dne 31. března 1928 č. 7925.)
Prejudikatura: Boh. A 6275/27.
Věc: Abraham J. v S. (adv. Dr. Bedř. Mautner z Prahy) proti civilní správě Podkarpatské Rusi stran přestupku zákona o zabírání bytů.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Rozsudkem trestního policejního soudce služnovského úřadu v Sevljuši ze 13. září 1923 byl st-l uznán vinným přestupkem § 4 zák. č. 304/1921, spáchaným tím, že přestavěním bytu zamezil zabírací řízení, a odsouzen podle § 11 cit. nař. k vězení 42 dnů na vlastni útraty a k peněžité pokutě 5000 Kč s tím, že vyměřená pokuta v pádu nedo- bytnosti bude ve smyslu § 23 zák. čl. XL:1879 přeměněna na 15denní vězení na vlastní útraty.
Tento rozsudek byl v postupu instančním potvrzen v třetí stolici nař. rozhodnutím civilní správy Podk. Rusi.
Maje rozhodovati o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané musel se nss nejprve zabývati z povinnosti úřední otázkou, zda žal. úřad byl v daném případě vůbec příslušným vydati nař. rozhodnutí.
Zákon č. 304/21 přikazuje v § 11 trestní řízení v I. instanci polit. úřadu 1. stolice (adm. policejní vrchnosti), a tam, kde je státní policejní úřad, tomuto úřadu. Ohledně instančního postupu v trestním řízení nemá však žádného ustanovení. Nutno tedy otázku instančního postupu řešiti podle všeobecného předpisu § 1 uher. trest. polic, řádu č. 65.000 z r. 1909 o příslušnosti úřadů v řízení trestním před policejními trestními soudy. Ten pak stanoví, že v malých a velkých obcích a v městech s reg. magistrátem (v daném případě se jedná o velkou obec) v II. instanci rozhoduje podžupan (viz bod II-1 § 1) a v III. instanci ministr vnitra, pokud v dotyčné přestupkové věci kompetence není v III. instanci výslovně přikázána ministru jinému (bod III. odst. 2 § 1). Zákon č. 304/1921 neupravuje — jak již bylo prve uvedeno — distanční postup v trestním řízení pro přestoupení jeho ustanovení. Jest tedy podle cit. již ustanovení § 1 bodu III. odst. 2. povolán k rozhodování o přestupcích zák. č. 304/21 v III. instanci ministr vnitra, neboť na této jeho kompetenci nebylo nic změněno ani vl. nařízením ze 7. června 1923 č. 113 Sb., ježto toto nařízení dosavadní kompetence ministerstev se nedotýká, ba v § 5 výslovně ji zachovává.
Nebyla tedy žal. civ. správa povolána, aby ve věci přestupku § 11 zák. č. 304/1921 jako III. instance rozhodovala a rozhodnutí II. stolice meritorně přezkoumávala (srv. nál. Boh. A. 6275/27). Učinila-li tak přece, překročila meze své kompetence, a jest její rozhodnutí aktem úřadu nepříslušného, tedy aktem zmatečným.

Citace:

Č. 7192. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 516-517.