Č. 7063.Zaměstnanci veřejní (Velká Praha): * Usnesení městského zastupitelstva pražského z 8. listopadu 1920, kterým byli do kategorie C praž. služ. pragmatiky zařaděni úředníci s neúplnou teoretickou kvalifikací, neobsahuje pouze individuelní dispens pro tyto úředníky od požadovaného dosud zásadně úplného vzdělání středoškolského, nýbrž je všeobecnou úpravou, kterou se dosavadní úprava kategorie C mění.(Nález ze dne 2. února 1928 č. 2098.)Prejudikatura: Boh. A: 4933/25, 6545/27.Věc: Karel L. v P. (adv. Dr. Vlad. Říha z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze stran úpravy služebního poměru.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: Dekretem měst. rady na Král. Vinohradech z 30. června 1898 byl st-1 ustanoven prozatímním úředníkem při měst. tržnici. Dekretem z 12. října 1901 byl ustanoven def. správcem měst. tržnice. Podle správních spisů vychodil st-l s prospěchem třetí třídu měšť. školy a vykonal dne 17. září 1901 s úspěchem zkoušku ze státní účtovědy. Ve schůzi konané dne 15. listopadu 1918 usneslo se měst. zastupitelstvo na Král. Vinohradech, aby zřízeny byly pro městské zaměstnance úřednické kategorie A až C, a aby do kategorie C zařazeni byli úředníci se vzděláním středoškolským. Z úředníků, kteří jsou u obce již zaměstnáni, plného středoškolského vzdělání však nemají, buďtež do kategorie C zařazeni ti, kdož vychodili s prospěchem alespoň čtyři třídy školy střední, a ti, kdož byli alespoň 10 let def. měst. úředníky. V důsledku toho byl st-1 dekretem ze 16. listopadu 1918 zařazen do 7. hodn. tř. kategorie C.Podle protokolu ze 3. února 1922 byl st-l převzat do služeb sjednocené obce pražské a vykonal předepsaný slib úřední. Výměrem užší správní komise hl. m. Prahy z 28. listopadu 1922 byla st-li propočtena celková doba služ. podle post. zásad kat. C u úředníků státních.Výměrem užší správní komise z 8. června 1823 bylo vysloveno, že st-li kategorie C nenáleží, a byly jeho služ. požitky upraveny podle zásad platných pro kategorii D. K odvolání podanému z tohoto rozhodnutí vyslovil stížnostní sbor, že st-li se zřetelem na shora cit. usnesení obecního zastupitelstva na Král. Vinohradech z 15. prosince 1918 přísluší nárok na zařádění do kategorie C až do všeobecné úpravy platů a požitků zaměstnanců Velké Prahy. V dalším odvolání obracel se st-l proti tomu, že mu byla kategorie C přiznána jen do všeobecné úpravy platů a požitků zaměstnanců Velké Prahy a domáhal se toho, aby byl do zmíněné kategorie zařazen bez jakéhokoliv omezení ve shodě s §em 3 odst. 1 zák. č. 114/20. Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad toto odvolání. — — —O stížnosti nss uvážil:Mezi žal. úřadem a st-lem není sporu o tom, že st-li byla dekretem měst. úřadu na Král. Vinohradech ze 16. listopadu 1918 přiznána postupová kategorie C měst. úředníků na podkladě usnesení měst. zastupitelstva z 15. listopadu 1918, které požadovalo pro kategorii C v zásadě jako teoretickou průpravu plné vzdělání středoškolské. Usnesení to propůjčovalo však generelní nárok na zařazeni do kategorie C i úředníkům u obce již zaměstnaným, nevykazujícím ani absolvování 4. třídy školy střední, byli-li 10 let def. úředníky měst. Na základě této všeob. úpravy byl — jak žal. úřad nepopírá — do kategorie C zařazen i st-1.Neshoda panuje o tom, zdali úředníci městské obce vinohradské, kteří byli, jako st-1, v důsledku usnesení ob. zastupitelstva z 15. listopadu 1918 zařazeni do tamní kategorie C jen na podkladě své 10leté def. služby u obce, nemajíce úplného vzdělání středoškolského, jsou rovnocenni úředníkům obce pražské, kterým přísluší podle platných předpisů nárok na zařadění do kategorie C, a zdali v důsledku toho ta okolnost, že st-li byla kategorie C u obce vinohradské přiznána, odůvodňuje nárok na to, aby jeho služební poměr takto založený byl obcí pražskou podle § 3 odst. 1 zák. č. 114/20 po jeho převzetí uznán se všemi důsledky a beze všech výhrad.Žal. úřad odepřel vyhověti žádání st-le k tomu se nesoucímu, vycházeje z právního názoru, že na zařazení do kategorie C úředníků obce pražské mají bez výjimky právní nárok toliko úředníci, vykazující plné středoškolské vzdělání a zkoušku ze státní účtovědy, a že neexistuje u obce pražské předpis podobný neb obdobný, který by úředníkům nevyhovujícím veškerým těmto požadavkům propůjčoval v době sloučení sousedních obcí pražských s Prahou právní nárok na postupové výhody této kategorie. Stížnost nepopírá, že v zásadě náleží nárok, o který tu jde, toliko úředníkům se vzděláním středoškolským, tvrdí však, že zásada ta není provedena důsledně, nýbrž že i tu, podobně jako u býv. obce vinohradské, jest ustanovení, které propůjčuje nárok ten také úředníkům, kteří nemají plného středoškolského vzdělání. Normu toho obsahu spatřuje st-l v usnesení měst. zastupitelstva pražského z 8. listopadu 1920, na které již v odvolání poukazoval.Usnesení to zní takto: »Úředníci s neúplnou teoretickou kvalifikací, kteří do 15. prosince 1919 byli ve statu nebo mimo status některé kategorie úřednické se vzděláním středoškolským, požívají nadále požitky dle přesného postupu kategorie C stát. úředníků, nebo výhod povolených plně kvalifikovaným úředníkům, při čemž se jim celá doba služ. započítává.« Ustanovení to nelze vyložiti jinak, nežli že normuje nárok na hodnocení doby služ. podle zásad kat. C i úředníkům obce pražské, kteří sice nemají plné kvalifikace středoškolské, kteří však přes to byli do 15. prosince 1919 jmenováni do statu neb extra statum některé kategorie úřednické, pro kterou jest v zásadě předepsáno plné vzdělání středoškolské, čili kterým byla do 15. prosince 1919 udělena od požadavku středoškolského vzdělání dispens ať výslovně, ať mlčky právě takovým jich jmenováním. Takto pojato neobsahuje však cit. usnesení pouze individuelní dispens pro úředníky tam uvedené od zásadně dosud požadovaného úplného vzdělání středoškolského, nýbrž je úpravou rázu všeobecného, kterou se dosavadní úprava kategorie C modifikuje. Z toho plyne, že v den sloučení obcí sousedních s Prahou, t. j. dne 1. ledna 1922 (viz § 5 zák. č. 692/20), stála ve službách obce pražské skupina úředníků, kterým byl generelně přiznán nárok na zhodnocení jejich služ. doby podle postupových zásad kategorie C, třebas neměli plného vzdělání středoškolského.Žal. úřad však vycházel, jak z nař. rozhodnutí nepochybně plyne, z názoru právě opačného, že nárok na přiznání kategorie C úředníkům ustanoveným u obce pražské bez úplného středoškolského vzdělání v den sloučení Prahy se sousedními obcemi nebyl dán, a již z tohoto důvodu odepřel žádání st-lovu vyhověti. Tento právní názor jest však v odporu s obsahem cit. usnesení měst. zastupitelstva pražského z 8. listopadu 1920 a bylo proto nař. rozhodnutí jedině na tomto názoru založené zrušiti podle § 7 zák. o ss. Jest na žal. úřadě, aby vezma v úvahu cit. usnesení měst. zastupitelstva pražského z 8. listopadu 1920 podrobil nárok st-lův novému zkoumání a podle jeho výsledků aby o něm rozhodl.