Č. 7098.

Stavební právo. — Řízení správní: Věty jako pří Boh. A 6937 a 6939/27 č. 3.
(Nález ze dne 24. února 1928 č. 4090.)
Prejudikatura: Boh. A 6937 a 6939/27.
Věc: Obec hlavního města Prahy proti zemskému správnímu výboru v Praze stran stavby provisorního domu.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: V květnu 1923 zažádal Václav B. za povolení ke stavbě provisorního obytného domku na oddělené části pozemku č. kat.... v H. Rada hl. m. Prahy nepovolila stavbu, poněvadž onen pozemek není dosud ani regulován ani parcelován a jest k němu přístup pouze po cestě soukromé. K odvolání stavebníkovu povolil stavební odbor stavbu na 5 let v uvážení panující tísně bytové. K odvolání obce pražské změnil žal. úřad rozhodnutí to v ten smysl, že výměr 1. stolice se zrušuje, současně však se ukládá stav. úřadu 1. instance, by o sporné žádosti vydal nové rozhodnutí.
O stížnosti nss uvážil:
Žal. úřad nerozhodl o rekursu st-lčině do rozhodnutí 2. stolice věcně, nýbrž pozměniv toto rozhodnutí vyslovil prostě, že výrok 1. stolice se zrušuje a že se jí ukládá rozhodnouti o stav. žádosti znovu. St-lka shledává v tom porušení svého procesního nároku na věcné rozhodnutí distanční, a to právem. Vyšší stolice adm. nejsou omezeny na pouhou kasaci rozhodnutí a opatření nižších stolic, před nimi napadených, nýbrž jsou povolány rozhodnouti k podanému odvolání ve věci samy. To platí při nedostatku výslovné normy jiné i pro obor stav. řádu pražského. Strana, která se v adm. řízení dovolala řádným způsobem rozhodnutí vyšší stolice, má tedy zásadně procesní nárok na to, aby se jí od dovolané instance dostalo rozhodnutí ve věci samé, leda že by rozhodnutí tomu byly na překážku nějaké důvody procesní, zejména nedostatečné zjištění skutkových okolností, jež dovolaná stolice pro svoje rozhodování pokládá za rozhodné. Žal. úřad neuplatňuje v daném případě, že by tu nějaké takové překážky procesní byly. Pak byl však povinen neomeziti se na pouhou kasaci výroku 1. stolice, nýbrž rozhodnouti o sporné věci in merito sám (srovn. nál. Boh. A 6937/27).
Než ani důvod, který uvedl žal. úřad ke kasaci rozhodnutí první stolice, neshledal nss správným. Měst. rada odepřela žádané stav. povolení z důvodu, že pozemek č. kat.... není ani regulován, ani parcelován. Žal. úřad naproti tomu prohlásil, že se jedná o stavbu domku na části pozemku již odprodané, tedy oddělené, a že v takovém případě nemusí předcházeti řízení o rozdělení původního pozemku. S tímto názorem nelze však souhlasiti. Nss vyvodil již v nál. Boh. A 6939/27 v zcela obdobném případě, že již tím, když se od poz. parcely odprodá dílec za tím účelem, aby byl zastavěn, jest zahájena parcelace pozemku a že prve, nežli se žádá za povolení ke stavbě na onom dílci, dlužno si vyžádati povolení parcelační.
V daném případě podle stavu spisů byl pozemek č. kat.... fakticky rozdělen na dvě části za tím účelem, aby na něm vystavěn byl dvojdomek, jehož každá polovina má státi na jedné části uvedeného pozemku. Byla tedy poz. parcela č. kat... rozdělena za tím účelem, aby byla zastavěna dvěma domky. Toto rozdělení spadá však pod pojem parcelace ve smyslu § 8 stav. ř. a vyžaduje tedy — prve nežli se přikročí k zastavění pozemku — parcelačního povolení stav. úřadu.

Citace:

č. 7098. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 322-323.