Č. 7408.Pozemková reforma: * Není nezákonné, stanoví-li stpú, když uděluje zásadní souhlas dle § 7 záb. zák., že nabyvatel musí část nemovitostí prodati za ceny přídělové, resp. úřadem určené, osobám o příděl zažádavším.(Nález ze dne 10. září 1928 č. 24787.)Věc: Město U. (adv. Dr. Frt. Cremmer z Prahy) proti státnímu pozemkovému úřadu o zásadní souhlas dle § 7. záb. zák.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Nař. výměrem udělil stpú zásadní svolení k prodeji lesů od velkostatku K. ve výměře 435 ha 55 a městu U. za podmínek podrobně tam uvedených, a stanovil ad 3. tuto podmínku: »Kupující odprodají 13 drobným uchazečům z obce K. pozemky ve výměře asi 11 ha za ceny přídělové. Výběr pozemků, výběr uchazečů a stanovení ceny přídělové provedeno bude stpú-em, resp. příslušnou obvodovou úřadovnou. Dále odprodají obci M. hájenku ležící v obci M. s příslušnými k ní pozemky ve výměře celkem 2 ha 88 a. Rovněž výběr těchto pozemků a ceny stanoveny budou stpú-em.«Do tohoto rozhodnutí, pokud stanovilo tuto podmínku, stěžuje si město U. O stížnosti uvážil nss takto:Dle stálé judikatury může úřad odepříti svolení dle § 7 záb. zák. jenom tehdy, kdyby odprodejem, resp. zamýšlenou transakcí byly zmařeny cíle poz. reformy. Podmínky, jež úřad k souhlasu připojuje, smějí sledovati jen takové cíle, aby nepříznivé účinky prodeje na poz. reformu byly odvráceny. S tohoto hlediska jest zkoumati i naříkanou podmínku. Nss nemohl podmínku tu zásadně shledati nezákonnou, neboť nelze jí rozuměti jinak, než že úřad chce jí dospěti k odstranění nepříznivého účinku, který by měl odprodej na provedení poz. reformy, že by totiž třinácti uchazečům z obce M. a obci této nedostalo se přídělu. Proto činí podmínkou souhlasu, aby stěžující si obec jako nabyvatelka velkého komplexu část nabyté půdy, pokud se o ni ucházejí různé osoby, jim za ceny přídělové, resp. stpu-em určené přenechala. Nelze proto právem tvrditi, že by byl žal. úřad — vázav souhlas dle § 7. záb. zák. mezi jiným i na podmínku naříkanou — vykročil z mezí daných jeho úvaze při rozhodování o onom svolení a o podmínkách jeho, když onou podmínkou se staral o to, aby prodej provedení poz. reformy nebyl na závadu.O nějakém nepřípustném zásahu do smluvní svobody a nepřípustném zásahu do majetkoprávní sféry smluvní strany, jak tvrdí stížnost, právem mluviti nelze. Ustanovením § 7. záb. zák. byla smluvní svoboda co do zabraného majetku omezena potud, že se smí státi zcizení jen se souhlasem stpú-u, a ten, jak nss stále judikuje, může souhlas odepříti, shledá-li, že zcizení jest na újmu provedení poz. reformy, zejména potřebuje-li prodávanou půdu za příděl. Že se tím do majetkoprávní sféry smluvní strany zasahuje již zákonem samým, je zřejmo a nejde tedy o zásah protiprávní. Neshledal proto nss, že by uložení podmínky zásadně odporovalo zákonu, bylo-li stanoveno proto, aby odvrátilo nepříznivé účinky prodeje na provedení poz. reformy, t. j. aby zabezpečilo půdu pro uchazeče za ceny, jež by platili v řízení přídělovém, resp. za ceny stpú-em stanovené.Běží ovšem dále o to, zda uložená podmínka skutečně tento účel má, t. j. jde-li při ní o to, aby uchazečům o půdu dostalo se jí právě z onoho komplexu zabraného. A tu v žádostech ve spisech založených měl žal. úřad dostatečný podklad pro svoje zjištění, že skutečně 13 uchazečů z obce M. uchází se o části lesa a obec o hájenku s ca 15 mírami pozemků. Že pozemky lesní, třeba výjimečně a v menší rozloze, lze přiděliti jednotlivcům, a že je lze přiděliti obcím, plyne z § 10. odst. 3., resp. 1. zák. příd. Je tedy zřejmo, že nař. podmínkou má býti dosaženo účelu zákony o poz. reformě sledovaného, totiž toho, aby ze zabrané půdy dostalo se podílů těm, na něž zákon přídělový pamatoval, a že tedy podmínka tato ani s tohoto hlediska není nezákonná.