Č. 7250.

Obecní notáři (Slovensko): * Při úpravě odpočivných požitků obecních a obvodních notářů dle zák. č. 310/1924 jest poslední jejich plat zařaditi do onoho stupně platového podle čl. I. § 1 zák. z 19. února 1907 č. 34 ř. z. — nikoli do plat. stupně systému uherského —, který onomu poslednímu služnému odpovídá. Tento stupeň platový pak tvoří podklad pro zvýšení pense dle sazeb, zavedených zák. č. 541/1919.
(Nález ze dne 30. dubna 1928 č. 11.256).
Prejudikatura: Boh. A 6832/27.
Věc: Štěpán D. v L. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska stran zvýšení odpočivných požitků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím byla st-li, notáři ve výslužbě, ve smyslu zák. č. 310/24 od 1. ledna 1925 upravena pense, při čemž resultující požitky byly podle § 17 zák. č. 286/24 zkráceny na polovinu po dobu, po kterou jest st-l zaměstnán ve státní službě (jako diurnista při státním berním úřadě v Lučenci).
O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvážil nss takto:
St-l namítá, že při úpravě odpočivných požitků měl býti vzhledem k 19leté služ. době zařazen dle čl. III. § 1 zák. č. 541/19 do platů VIII. hodn. tř. 2. platového stupně a nikoli do platů XI/4 hodn. tř. — Námitka tato není důvodná.
Není sporu o tom, že st-l byl pensionován dle předpisů býv. státu uher. Zákon z 19. prosince 1924 č. 310 Sb. stanoví v § 1, že odpočivné požitky ob. a obv. notářů na Slov. ... upravují se, pokud tento zákon jinak nestanoví, podle zásad zák. ze 17. prosince 1919 č. 2 a 3 Sb. ex 1920 ... a zák. ze 3. března 1921 č. 99 Sb.... s obmezeními, obsaženými v zák. z 20. prosince 1922 č. 394 Sb . Zákon č. 99/1921 pak ve čI. I § 1 stanoví, že zaopatřovací požitky jest měřiti podle čl. I §§ 1 a 3 a čl. II § 5 zák. ze 7. října 1919 č. 541 Sb. beze změny dosavadní procentní sazby na základě akt. požitků, které podle stupnic tímto zákonem zavedených odpovídají akt. požitkům, jež byly rozhodný pro výměru dosavadních požitků odpočivných a zaopatřovacích. Při platech netříděných dle platových stupnic tvoří podklad pro výměru pense platový stupeň, do kterého by zaměstnanec podle svého služného náležel, kdyby platy jeho kategorie byly bývaly tříděny dle stupňů podle pravidel nahražených zákonem č. 541/1919.
Ježto platy ob. a obv. notářů na Slov. nebyly tříděny dle platových stupnic, jest úpravu jejich odpočivných požitků dle zák. č. 99/1921 provésti tak, že se jejich poslední služné zařadí do onoho platového stupně podle čl. I § 1 zák. z 19. února 1907 č. 34 ř. z. — t. j. podle předpisu, jenž nahražen byl článkem I § 1 zák. č. 541/1919 — který onomu poslednímu služnému odpovídá a tento platový stupeň tvoří pak podklad pro zvýšení pense dle sazeb zavedených zákonem č. 541/1919.
Stížnost jest tedy na omylu, domnívá-li se, že pens. základnu pro zvýšení pense dle zák. č. 310/1924 tvoří onen stupeň platový, který odpovídá celkové započítatelné služ. době dle schématu obsaženého ve čl. III. § 1 zák. č. 541/1919.
V daném případě postupoval žal. úřad tak, že vzav za podklad poslední akt. plat, který st-l v dotazníku ze 14. prosince 1925 uvedl obnosem 1870 K, srovnal jej s platy státních úředníků býv. státu uher., t. j. s platem X/3 hodn. tř. uher. systému (2.000 K) a jak z odv. spisu plyne, zařadil st-le do platů X/l hod. tř. systému rak. (2200 K) dle § 1 zák. 34/1907 a vzal pak za základ pro zvýšení pense plat X/l hodn. tř. dle zák. č. 541/1919 (t. j. obnos 3708 Kč).
Nss neshledal, že by tímto postupem byla st-li stanovena nižší pens. základna, než jaká mu dle vývodů svrchu uvedených patří, a nebylo tím tedy st-li v jeho subj. právech nikterak ublíženo.
St-l namítá dále, že podkladem pro zvýšení pense měl býti vzat obnos, který vzhledem k poklesu valuty odpovídá skutečné hodnotě jeho posledního aktivního platu, aby tak jeho nynější pense odpovídala jeho předválečné pensi. — Námitka tato není důvodná, ježto ani zák. č. 310/ 1924, ani jiný zákonný předpis nestanoví, že by pens. požitky zaměstnanců býv. král. uher. měly čsl. státem býti placeny v jiné relaci, než 1:1 (srovn. i § 6 zák. č. 187/1919).

Citace:

č. 7250. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 628-629.