Č. 7072.

Zaměstnanci veřejní (Slov.): * Zásady z 27. července 1920 jsou pro posuzování nároku pragmatikálního úředníka na Slov. na náhradu stěhovacích výloh směrodatné jenom potud, pokud jsou pro úředníka příznivější než předpisy v tom směru dosud platné (§ 58 služ. pragm.).
(Nález ze dne 9. února 1928 č. 2870).
Prejudikatura: Boh. A 6239/27.
Věc: Dr. Václav H. v B. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o stěhovací výlohy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Podáním z 8. července 1924 oznámil st-l žal. úřadu, že dne 30. června 1924 přestěhoval svůj. nábytek z G. do S. Za přestěhování bytového zařízení účtoval dle starých předpisů odškodné ve výšce dvouměsíčního platu, který v době přeložení požíval, a prosil, aby mu bylo odškodné to vylikvidováno. — Když st-1 na vyzvání úřadu předložil ještě některé doklady, vydal žal. úřad nař. výnos, jenž zní: »Váš účet za prestahovanie z G. do S. v roku 1924 bol upravený čiastkou 1689 Kč 20 h, ktorú po obtiahnutí kolkovného 20 Kč prekazujem súčasne na úhradu Vám na tejto trovy vyplateného preddavku 2000 Kč. Jestvujiúci preplatok v čiastke 330 Kč 80 h bude obtiahnutý z Vašich osobných požitkov pri najbližšej výplatě týchto.«
Proti tomuto vyřízení čelí stížnost, v níž se navrhuje, aby nař. rozhodnutí bylo zrušeno a rozhodnuto, že náleží st-li jako náhrada za přestěhování nábytku z G. do S. v roce 1924 nábytečné ve smyslu dvor. dekr. ze 13. září 1804 č. 29311-3112.
Nss uvážil o stížnosti toto: Nesporno jest, že byl st-l v době přeložení (1923) a přestěhování (1924) okr. náčelníkem politické správy na Slov., tudíž úředníkem státním, Podle § 4 zák. č. 210/20 jsou však úředníci tito podrobeni zákonům a ustanovením, jež platí pro úřednictvo státní v ostatních částech republiky, zejména služební pragmatice, nařízením a předpisům k ní vydaným, jakož i všem zákonům a ustanovením, kterými jsou v ostatních částech republiky upraveny služ. a zaopatř. požitky stát. úředníků a stát. služebnictva. Při tom nejsou dotčeny zvláštní požitky, kterých se poskytuje pro mimořádné poměry na Slov. Zákony a nařízení býv. vlády uher., jež jsou s těmito ustanoveními v odporu, pozbývají platnosti. Z tohoto ustanovení plyne, že právní stav, jak se vytvořil stran služ. poměru a obzvláště požitků stát. zaměstnanců v ostatních, dříve k Rak. patřících částech republiky čsl., dnem účinnosti zák. č. 210/20 nabyl platnosti i pro státní zaměstnance, ustanovené ve službě politické na Slov.
Vzhledem na ustanovení § 58 služ. pragm. třeba posuzovati nároky stát. úředníků na vedlejší platy podle zvláštních o tom vydaných předpisů. Nároky stát. úředníka vyplývající z přestěhování do jiného služ. místa jsou upraveny po stránce právní v prvé řadě dekretem dvor. komory z 13. září 1804 č. 29311 Sb. zák. pol., svazek 22, stránka 135 (stěhovací normál). V této normě přiznávají se úředníku, který se přestěhoval z důvodu přeložení, za určitých podmínek jednak diety za dobu, po kterou trvá cesta do nového služ. místa, dále náklady převezení (dopravní) s ní spojené, a za jeho nábytek (patrně jeho přemístění a poškození) odškodné, a to ve formě příspěvku vyměřeného určitým násobkem měsíčního služného. (Viz i nál. Boh. A 6239/27.)
Tato norma stala se podle zák. z 28. října 1918 č. 11 Sb. součástí právního řádu čsl. republiky, důsledkem zák. č. 210/1920 Sb. platí i pro úředníky politické správy na Slov., a nemohla býti změněna pouhým usnesením min. rady.
Z uvedených vývodů třeba usouditi, že »Zásady o úpravě osobních poměrů stát. zaměstnanců na Slov.« usnesené min. radou dne 27. července 1920 jsou pro posouzení nároku pragmatikálních úředníků na Slov. na náhradu stěhovacích výloh směrodatné jenom potud, pokud jsou pro úředníka příznivější nežli předpisy v tomto směru dosud platné (§ 58 služ. pragm.).
Názor žal. úřadu, že pro posouzení nároku st-lova jsou směrodatny jedině cit. »Zásady«, je tedy nesprávný.

Citace:

č. 7072. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 275-276.