Č. 7024.

Živnostenské právo: I. Také při živnostech koncesovaných lze průkazu způsobilosti zaměstnáním v příslušné živnosti nabýti jenom zaměstnáním v podniku oprávněně provozovaném. — II. O průkazu způsobilosti k provozování obchodu se střelivem.
(Nález ze dne 12. ledna 1928 č. 475).
Prejudikatura: Boh. A:3843/24.
Věc: Jan M. v B. proti ministerstvu obchodu stran koncese na prodej střeliva.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím byla v pořadu instančním zamítnuta žádost st-lova za udělení koncese k provozování obchodu se střelivem, ježto nepodal průkazu způsobilosti podle bodu 5 min. nař. ze 6. srpna 1907 č. 196 ř. z.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Dle 1. odst. § 23 živn. ř. vyžaduje se pro živnosti tam jmenované — a mezi ně patří také obchod se střelivem (§ 15 č. 10 cit. zák.) — zvláštní způsobilost. Tamtéž byl min. obch. zmocněn, aby ve shodě s min. vnitra a min. vyuč. vydal předpisy o podávání průkazu zvláštní způsobilosti pro tyto živnosti. To se stalo cit. min. nař. č. 196 z r. 1907. Dle článku I. bodu 5 tohoto nař. mají uchazeči o koncesi k prodeji střeliva prokázati alespoň dvouleté praktické zaměstnání v příslušném živn. podniku. Min. obch. stojí na stanovisku, že průkaz ten lze podati jen vysvědčením o zaměstnání v takovém obchodu se střelivem, který je provozován oprávněným způsobem. Tento právní názor prohlašuje stížnost za nesprávný.
Že cit. nařízení, vydané na základě zmocnění obsaženého v živn. řádě, má zřejmě na mysli jen živn. podnik oprávněně provozovaný a že nezahrnuje pod tento pojem i pouhé faktické neoprávněné provozování obchodu po živnostensku, plyne z úvah obsažených v nál. Boh. A. 3843/ 24. V nálezu tom byla arci sporná otázka řešena jen stran živností řemeslných a nikoli stran živnosti koncesovaných, pro něž je v 1. odst. § 23 živn. řádu předepsán průkaz způsobilosti. Než je samozřejmo, že lze-li nabýti průkazu způsobilosti požadovaného pro živnosti řemeslné jen zaměstnáním v řemeslné živnosti, provozované oprávněně, není možno usuzovati, že by pro živnosti koncesované vázané na průkaz způsobilosti mohla platiti zásada jiná. Správnost tohoto názoru potvrzují předpisy § 23 a), v němž jsou pro řízení o zkoumání průkazu způsobilosti a o udělení dispense od tohoto průkazu, o podávání jeho veř. obchodními a komanditními společnostmi, pokud jde o živnosti koncesované na průkaz způsobilosti vázané, obsažena obdobná ustanovení, jako platí pro živnosti řemeslné, pokud se týče, poukazuje se tam na příslušné předpisy platné pro živnosti řemeslné.
Pokud stížnost snaží se ze slov »praktické zaměstnání, jichž se v článku I., bodě 5. odst. 1 cit. nař. používá, dovoditi správnost svého názoru, dlužno uvésti, že průkaz praktické způsobilosti nahražuje vysvědčení na odchodnou odborné školy pro puškařský průmysl. Je tedy v nař. použito výrazu »praktické zaměstnání proti vzdělání školnímu a nelze z tohoto výrazu nic dedukovati pro názor, že průkaz způsobilosti lze podati také vysvědčením o zaměstnání v živnosti neoprávněně provozované. Právní názor, z něhož žal. úřad při svém rozhodování vycházel, je dle toho, co bylo řečeno, ve shodě se zákonem.

Citace:

č. 7024. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 174-175.