Č. 7246.

Zajištění bytu: * Byt obývaný 19. srpna 1922 vojenským gážistou, který byl později přeložen do zálohy (§ 25 bran. zák.), nelze podle § 13 zák. č. 225/22 ve znění zák. č. 87/23 zajistiti, když se byt uprázdní tím, že onen gážista, byv reaktivován, byl služebně přidělen do jiného působiště.
(Nález ze dne 30. dubna 1928 č. 5168.)
Věc: Ludmila S. v B. proti zemské správě politické v Praze o zajištění bytu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Byt v domě čp. ... v P., nyní st-lce náležející, byl 19. srpna 1922 obýván voj. gážistou Karlem H. Výnosem zsp-é v Praze z 20. října 1923 byl byt na základě § 13 zák. č. 225/22 ve znění zák. č. 87/23 pravoplatně zajištěn pro kapitána Josefa L. Kapitán L. bydlel v bytě dále, i když byl 1. prosince 1924 přeložen do zálohy. Výnosem mno z 5. dubna 1927 byl kapitán Josef L. ze zálohy opět přeložen do stavu důstojníků z povolání a zařazen dnem 1. května 1927 k ženijnímu pluku č. 2 v Kroměříži, kde od 1. května 1927 koná činnou službu. Nař. výnosem zajistila zsp po konaném šetření na základě § 13 zák. č. 225/22 ve znění zák. č. 87/23 byl ten pro kapitána Ottu H., ježto byt byl obýván 19. srpna 1922 kapitánem H., nyní kapitánem L., který jest služebně přeložen do obce jiné, výpověď z bytu nájemníkem dosud dána nebyla, a k námitkám st-lovým nelze přihlížeti, poněvadž nejsou zákonem odůvodněny.
Stížnost vytýkající rozhodnutí tomu jednak vadnost řízení, jednak nezákonnost, shledal nss důvodnou.
Paragraf 13 cit. zák. váže přípustnost zajištění bytu na tři podmínky, jednak že jde o byt, který byl obýván 19. srpna 1922 státním zaměstnancem, jednak, že byt se uprázdní služebním' přeložením stát. zaměstnance do obce jiné, konečně, že vlastníku domu nebyla dána nájemníkem výpověď z bytu dříve, než mu bylo doručeno zajišťovací opatření. Paragraf 13 cit. zák. předpokládá tedy mimo jiné, že byt se uprázdnil služ. přeložením stát. zaměstnance z jednoho působiště do jiného. Lze tedy předpisu onoho použiti jen tehdy, jde-li skutečně o služ. přeložení dotyčného stát. zaměstnance z obce jeho dosavadního bydliště do obce jiné. Musí se pak přirozeně jednati o aktivního stát. zaměstnance, resp. o voj. gážistu z povolání (§ 13 odst. 4) v akt. službě, neboť stát. zaměstnance nebo voj. gážistu, který není již v činné službě, nelze z důvodů služebních přeložiti. Předpoklady ty v tomto případě splněny nejsou. Neboť kapitán Josef L., byv přeložen do zálohy, přestal tím podle § 25 bran. zák. č. 193/20 bytí aktivním voj. gážistou z povolání a neměl nadále v P. své služ. místo, nýbrž bydlel tam toliko jako soukromá osoba. Byl-li jmenovaný voj. gážista dnem 1. května 1927 opět povolán k činné službě a bylo-li mu nyní při zařazení do nového kmenového tělesa přikázáno jako posádka město Kroměříž, nelze mluviti o »přeložení« a nelze tedy říci, že by se byt byl zde uprázdnil tím, že dosavadní nájemník, důstojník v záloze L., byl služebně přeložen z P. do obce jiné, nýbrž tím, že byl opětně povolán k činné službě se služ. místem jiným než bylo dosavadní jeho bydliště.
Ale pak chybí jedna z podmínek, za kterých jest zajištění bytu podle výše cit. zák. předpisu přípustno a výrok žal. úřadu není ve shodě se zákonem.

Citace:

č. 7246. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 623-624.