Č. 7370.

Živnostenské právo: * Podmínkou zřízení podružných závodů (skladů) cizozemských podniků podle § 40 živn. řádu je, že v tuzemsku je jejich hlavní závod.
(Nález ze dne 22. června 1928 č. 17391.)
Věc: Firma J. K. v K. (adv. Dr. Otto Reiman z Prahy) proti ministerstvu obchodu stran odpovědi podružného závodu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem ze 6. února 1914 vzalo býv. okr. hejtmanství v K. na vědomí oznámení firmy J. K., továrna na stroje ve Vratislavi, že zřídila v K. prodejnu parních pluhů, jakožto vedlejší závod své tovární živnosti ve Vratislavi provozované.
Rozhodnutím z 27. srpna 1925 zrušila zsp dle odst. 4 § 146 řádu živn. cit. výměr z moci úřední. Odvolání z toho podané bylo nař. rozhodnutím zamítnuto, protože st-lka nemá v Čsl. republice samostatný živn. závod.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Podle 4. odst. § 146 živn. ř. má nadřízený úřad: z moci úřední zakročiti, zví-li o nedostatku zákonných náležitostí. Za nedostatek zákonných náležitostí považuje úřad, že st-lčin hlavní podnik nemá v Čsl. republice své stanoviště, nýbrž v N. Stížnost namítá, že zřízení podružných závodů není vázáno na předpoklad, aby hlavní závod měl své stanoviště v tuzemsku a že proto okolnost, že st-lčin hlavní závod má své sídlo v Něm., nezakládá nedostatek zákonné náležitosti ve smyslu 4. odst. § 146 živn. ř., který by opravňoval nadřízené úřady živn. k zakročení z moci úřední. Názor tento je mylný.
Dle 1. odst. § 40 živn. ř. jsou živnostníci, chtějí-li kromě své hlavní provozovny zříditi podružné závody nebo sklady, povinni, pokud jde o živnosti svobodné neb řemeslné, oznámiti to živn. úřadu jak hlavní provozovny, tak živn. úřadu, v jehož okrese bude stanoviště podružného závodu nebo skladu. Předpokladem zřízení podružného závodu nebo skladu je dle tohoto zákonného ustanovení existence hlavního závodu oprávněně provozovaného. Ukládá-li zákon živnostníku, aby učinil o zřízení podružného závodu nebo skladu oznámení také živn. úřadu hlavního závodu, má zřejmě na mysli, že hlavní závod má stanoviště na té části území Čsl. republiky, kde platí živn. řád dříve rakouský. Tento zákon neobsahuje žádného výslovného předpisu o podružných závodech nebo skladech takových hlavních závodů, které mají své sídla v cizozemsku. Z toho však neplyne, že by pro zřizování těchto podružných závodů nebo skladů platily tytéž předpisy jako při zřizování podružných závodů a skladů takových hlavních podniků, které mají sídlo v té části Čsl. republiky, kde platí živn. řád dříve rakouský, nýbrž dlužno usuzovati, že zřizování podružných závodů a skladů těch podniků, které mají hlavní závod v cizozemsku, dle živn. řádu zásadně přípustno není.
Že ustanovení § 40 živn. řádu takto vykládati dlužno, potvrzuje znění čl. XV. celní a obchodní smlouvy, dojednané mezi Rak. a Uhrami, která byla uvedena v platnost zákonem z 30. prosince 1907 č. 278 ř. z. Tam jest obsaženo ustanovení, že obchodníci a živnostníci jednoho státu jsou oprávněni v zájmu druhého státu za týchž podmínek jako domácí zřizovati podružné závody a sklady. Bylo-li přes úzký svazek, který byl mezi těmito dvěma státy, tvořícími jednotnou říši, potřeba zvláštního ustanovení, aby živnostník, jenž má hlavní závod v jedné části říše, směl zříditi na území druhé části říše podružný závod (sklad), nemůže býti pochybnosti, že cizozemský podnik nebyl oprávněn na území, kde platil rak. řád živn., zřizovati podružné závody (sklady) již na základě tohoto živn. řádu samého.
Měla-li st-lka — jak sama udává — hlavní závod ve Vratislavi, tedy mimo území Rak., pak ovšem nebylo býv. okr. hejtmanství v K. oprávněno vzíti na vědomí opověď st-lčinu z 1. července 1912, že zřídila v K. prodejnu parních pluhů jakožto vedlejší závod své tovární živnosti ve Vratislavi provozované, neboť chyběl tu právní předpoklad materielního práva, totiž existence hlavního závodu v území říše rak.

Citace:

č. 7370. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 858-859.