Authors:
= Váž. civ., 8 (1926), sv. 2
PDF

Čís. 6400.


Do usnesení soudu, jímž bylo schváleno propachtování pozemků opatrovancových, není oprávněn stěžovati si pachtýř (vydražitel pachtu).
(Rozh. ze dne 26. října 1926, R I 908/26.)
Opatrovnický soud odepřel schváliti propachtování pozemků opatrovancových za pachtovné sjednané při dobrovolné dražbě. Rekursní soud propachtování pozemků schválil. Dovolací rekurs vydražitelů pachtu byl Nejvyšším soudem odmítnut.
Důvody:
Napadené usnesení, jímž usnesení soudu prvé stolice bylo změněno v ten smysl, že se schvaluje propachtování pozemků, patřících slabomyslnému Josefu S-ovi, za pachtovné sjednané při dobrovolné dražbě dne 2. července 1926, napadají stěžovatelé jako vydražitelé proto, že byli při dražbě opojení a že následkem toho podávali přemrštěné ceny, a navrhují, by bylo usnesení druhé stolice zrušeno a potvrzeno usnesení prvého soudu, jímž propachtování pozemků nebylo schváleno. Stěžovatelé nejsou však oprávněni k dovolacímu rekursu. Schválení smlouvy soudem opatrovnickým jest vnitřním úkonem opatrovnického řízení, na který nemá vlivu strana činící smluvní návrh, neboť soud z úřední povinnosti vyšetřuje účelnost návrhu s hlediska zájmů opatrovancových, a proti soudnímu schválení smlouvy mohl by si stěžovati jen ten, kdo po zákonu jest oprávněn chrániti zájmy opatrovancovy, kdyby je považoval soudním opatřením za dotčené, tedy jeho zákonný zástupce, nikoliv však druhá smluvní strana.
Citace:
č. 6400. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 485-486.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).