Čís. 6268.Uvědomil-li advokát (zástupce chudých) klienta o nepříznivém рroň rozsudku, a nedal-li klient advokátu příkaz, by podal opravný prostředek, neporušil advokát, nepodav odvolání, svých zástupčích povinností.(Rozh. ze dne 14. září 1926, Rv I 2135/26.)Žalovaný advokát zastupoval ve sporu Ck II a 186/24 žalobce jako zástupce chudých. V žalobě, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalovaném náhrady škody, ježto žalovaný nepodal v onom sporu odvolání do rozsudku, nepříznivého nynějšímu žalobci. Oba nižší soudy žalobu zamítly, odvolací soud z těchto důvodů: Soud odvolací přezkoumav zjištění prvého soudu učiněná na základě nepřísežné výpovědi žalovaného, zejména, že žalovaný od žalobce výslovného rozkazu k bezpodmínečnému podání odvolání neobdržel, shledává je správnými. Neníť pravděpodobné, že by advokát proti výslovnému příkazu svého klienta opomenul z nepříznivého rozsudku prvé stolice se odvolati, pouze z toho důvodu, že odvolání považuje za beznadějné, zvláště, když jedná se o zastoupení klienta práva chudých požívajícího. Soud odvolací nemá příčiny, aby od zjištění prvého soudu se uchýlil. Za tohoto stavu věci jest však nárok žalobní bezdůvodným, poněvadž žalobci nezdařil se důkaz o tom, že žalovaný porušil své povinnosti při zastupování žalobce.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Když jest tudíž zjištěno, že žalobce neudělil žalovanému příkazu, by podal odvolání, a když jest zjištěno, že žalovaný o dojití rozsudku žalobce uvědomil, shledal odvolací soud první stolice zcela právem, že žalovaný neporušil své povinnosti při zastupování žalobce a že schází tudíž důvod pro zažalovaný nárok na náhradu škody.