Authors:
= Váž. civ., 8 (1926), sv. 2
PDF

Čís. 6247.


I manželce odděleně žijící lze po případě přiznati prozatimným opatřením přiměřené slušné výživné, aniž by se vyhledávalo osvědčení ohrožení ze spolužití s manželem.
(Rozh. ze dne 8. září 1926, R I 797/26.)
Manželka, odděleně žijící, žalovala manžela o placení výživného a domáhala se povolení prozatimního opatření odděleného bydliště (jež zde nepřichází v úvahu) a placením výživného. Soud prvé stolice povolil prozatimné opatření placením výživného, rekursní soud návrh manželčin zamítl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dle §u 91 obč. zák. jest manžel povinen, by poskytoval manželce slušnou výživu, přiměřenou jeho majetkovým poměrům. Podá-li manželka žalobu o rozvod nebo rozluku, může žádati, by ji na dobu, než bude spor právoplatně projednán, bylo přiznáno prozatimním opatřením přiměřené slušné výživné (§§ 108 a 117 obč. zák. a § 382 čís. 8 ex. ř.). Přípustnost tohoto prozatimního opatření nelze však, jak již uvedl rekursní soud, omezovati pouze na případy žaloby o rozvod nebo rozluku manželství, aniž činiti je, jak mylně za to má soud rekursní, závislým na osvědčení ohrožení ze spolužití s druhým manželem, neboť § 117 obč. zák. nečiní povolení prozatimní výživy závislým na osvědčení ohrožení a není proto povolení prozatimní výživy manželce nutně závislým na okolnostech, na kterých je činí závislým rekursní soud. Poněvadž manželka v tomto případě opustila, jak již prvý soud správně uvedl, společný byt s manželem za jeho souhlasu proto, že byt nestačil k obývání jejímu a jejího dítěte, když již byl obýván šesti jinými osobami a tudíž byl nevhodným a nedostatečným a manžel dosud jiného vhodného bytu pro svou rodinu neopatřil, a poněvadž úprava užívání dosavadního bytu, jak ji žalovaný zamýšlí, jest nezpůsobilou odstraniti jeho nedostatečnost, a poněvadž dále jest osvědčeno, že žalovaný manželku, když koncem roku 1924 k němu přišla, z bytu toho vyhnal, a otázka, zda byla povinnou, vyhověti pozdější výzvě manželově k návratu do společné domácnosti, bude rozhodnuta teprve ve sporu samotném, týkajícím se konečného nároku na výživné, dlužno přiznati manželce nárok na prozatimné výživné po dobu tohoto sporu o výživné i bez průkazu ohrožení.
Citace:
č. 6247. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 190-191.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).