Čís. 6241.Používá-li obchodník téže firmy v různých jazycích, musí se znění firmy ve všech jazycích úplně shodovati. Rejstříkový soud jest oprávněn dáti příkaz ku předložení potvrzení tlumočníka o shodě zvoleného znění firmy v cizím jazyku s jejím zněním v jazyku německém.(Rozh. ze dne 8. září 1926, R I 519/26.)Rejstříkový soud nařídil firmě překlad zvoleného znění firmy v jazyku francouzském do státního jazyka. Rekursní soud nevyhověl rekursu, pokud napadené usnesení obsahovalo v sobě zároveň příkaz ku předložení potvrzení tlumočníka o shodě zvoleného francouzského znění firmy s německým zněním firmy, a postoupil rekurs do napadeného usnesení, pokud jím byl nařízen překlad zvoleného znění firmy v jazyku francouzském do státního jazyka, podle §u 96 jazykového nařízení presidiu prvého soudu k příslušnému jednání. Důvody: Pokud příkaz, by předložen byl překlad zvoleného znění firemního v jazyku francouzském do jazyka státního, zároveň chová v sobě příkaz ku předložení potvrzení tlumočníka o shodě francouzského znění firemního s německým zněním firmy, jest rekurs do tohoto příkazu neodůvodněným. Dle §u 22 min. nař. ze dne 9. března 1863, čís. 27 ř. zák. musí soukromé listiny, jichž opověď se dovolává, býti soudně nebo notářsky ověřeny a musí tudíž i prokázána býti shoda zvoleného znění firemního v řeči francouzské s německým zněním firemním. Tento průkaz může býti podán dle §§ 4, 287 cís. nař. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. zák. soudně zřízeným přísežným tlumočníkem a potvrzení takového tlumočníka o shodě francouzského znění firemního s německým zněním firemním musí firma předložiti, ačli francouzské znění firemní zapsáno býti má do rejstříku obchodního. Ve směrech právě uvedených není rekurs odůvodněným a nebylo mu proto vyhověno. K vyřízení rekursu do usnesení sení prvého soudu, pokud jím nařízen byl překlad zvoleného znění firmy v jazyku francouzském do státního jazyka, není tento soud příslušným a postupuje se dle §u 96 jazykového nařízení čís. 17 z roku 1926 presidiu krajského soudu k příslušnému jednání.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Firma jest kupeckým jménem obchodníka neb obchodní společnosti, pod kterýmž provozují obchod a jímž při obchodování podpisují (čl. 15 obch. zák.). Firma musí býti jednotná, t. j. obchodník může míti pro určitý podnik jen jedno jméno. To plyne již z pojmu firmy i ze znění čl. 15 obch. zák. Jakmile si tedy obchodník již vyvolil pro svůj podnik určité jméno, nesmí užívati jména jiného. Tím není však vyloučeno, aby obchodník nepoužíval téže firmy v různých jazycích. V takovém případě musí se znění firmy ve všech zvolených jazycích úplně shodovati. Netřeba ovšem překladu otrocky věrného, jakmile by tím trpěla jazyková správnost nebo byla porušena jasnost a srozumitelnost jinojazyčného znění firmy. Překlad musí především vystihnouti smysl původní firmy, hlavně firmy věcné, a přiblížiti se pokud možno doslovnému jejímu znění. Úkolem rejstříkového soudu jest, by zkoumal, zda tato shoda jest zachována a tím i zvolené cizojazyčné znění firmy přípustným. Při tom musí mu býti zůstaveno, by posoudil, zda jeho jazykové znalosti k tomu úkolu postačí, či zda si má od stran vyžádati překlad, pořízený soudním tlumočníkem (§ 287 nesp. říz.). Nejde tu o otázku jazykového práva ve smyslu zákona ze dne 29. února 1920, čís. 122 sb. z. a n., pokud se týče vládního nařízení ze dne 3. února 1926, čís. 17 sb. z. a n., nýbrž o přezkum, zda firma vyhovuje zákonným předpisům (§ 10 uvoz. zák. k obch. zák., čl. 26 obch. zák. a § 5 a 102 zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák.). Potvrdil-li tedy rekursní soud opatření rejstříkového soudu, pokud obsahuje také příkaz k předložení potvrzení tlumočníka o shodě zvoleného francouzského znění firmy s jejím zněním v jazyce německém, není to v rozporu se zákonem, a není proto dovolací rekurs v §u 16 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854, čís. 208 ř. zák. odůvodněn a nemohlo mu býti vyhověno.