Vikář generální.


Generální vikář jest plnomocník (zmocněnec) biskupův, kterýž oprávněn jest vykonávati veškeru pravomoc biskupovi přináležející, vyjímaje záležitosti biskupovi zvláště vyhrazené. Pravidelně, nikoli však nutně, brán bývá ze středu kapitoly kathedrální a musí sídliti v sídle biskupském. Biskup může míti generálních vikářů i více. Mandát vikáře zaniká odvoláním se strany biskupa a pak v těch případech, kdykoli zaniká jurisdikce Vikář generální.
biskupa samého. Agendu kdysi důležitých generálních vikariátů zastávají dnešní doby na většině biskupské konsistoře (pokud se týká, ordinariáty).
Citace:
K § 171 zák. č. 221/1924 Sb. z. a n. Pojem »nabytí«.. Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče. Praha: Ministerstvo sociální péče, 1930, svazek/ročník 11, s. 122-123.