Trestní statistika za rok 1926.

(Zprávy státního úřadu statistického republiky československé, ročník VIII.—1927 č. 93 a 133.) Rok 1926 znamená celkem mírný vzestup trestní agendy soudů okresních i sborových (s výjimkou těchto jako soudů odvolacích a na Slovensku, zejména pak na Podkarpatské Rusi). Mírně klesl počet případů porotních, za to počet hlavních přelíčení před soudem kmetským se proti předešlému roku více než zdvojnásobil. Je pozoruhodno, že na Moravu a Slezsko připadá daleko více přelíčení před soudem kmetským (255) než na Čechy (159). I počet hlavních přelíčení před soudy porotními je na Moravě (187) proti Čechám (218) poměrně značný. Počet hlavních přelíčení před samosoudci vyrovná se téměř již počtu případů senátních, na Moravě jej dokonce předčí. Agenda státních zastupitelství mírně stoupla. Povšimnutí zasluhuje v Čechách vzrůst případů, skončených v přípravném stadiu bez soudního řízení, ač proti Moravě je počet dosud poměrně nízký, v roce 1925 pak byl dokonce nižší. V činnosti sborových soudů 2. stolice nenastalo podstatných změn. Na Moravě podáno tentokrát více odvolání veřejného žalobce (307) než v Čechách (266). Agenda soudů mládeže na Slovensku dosti značně vzrostla, zejména v obvodu soudní tabule bratislavské. Zatížení nejvyššího soudu poněkud pokleslo. Nápadný je počet zmatečních stížností, podaných na Moravě státním zástupcem a zmatečních stížností ze Slovenska vůbec (převyšuje součet ostat- ních zemí). Počet zrušených rozsudků byl na Moravě o málo menší než v Čechách. Zmatečních stížností pro zachování zákona podáno z Čech 54, z nichž 53 vyhověno, na Moravě podáno a vyhověno 10, na Slovensku 39. V obsazení věznic okresních soudů nebylo podstatnějších změn. Ve věznicích sborových soudů 1. stolice stoupl dosti značně počet stravovacích dnů mužských trestanců a vyšetřovanců, poklesl však počet stravovacích dnů žen trestanek asi o 12%. Vzrůst ženské zločinnosti provázívá války. Celkový počet stravovacích dnů trestanců jest na Moravě u sborových soudů 1. stolice jen asi o 10 procent menší než v Čechách. Na Moravě jsou tresty ve věznicích sborových soudů odpykávané poměrně delší, avšak též vyšetřovací vazba trvá déle. Celkový náklad na věznice byl 21 984 594 Kč, z toho připlácel stát 18 963 664 Kč. Průměrný náklad na vězně denně činil 10,87 Kč, z toho za stravování 4 Kč. Obsazení trestnic se téměř nezměnilo. Trestnice v Praze byla přeměněna na věznici zemského trestního soudu, čímž se vysvětlí mírný vzrůst obsazení ostatních trestnic. I v polepšovacím a trestním ústavě pro mladistvé v Mikulově vzrostl počet přírůstků, a to dosti značně. Celkový náklad na věznice se valně nezměnil, počítáme-li s úbytkem pražské trestnice, výtěžek práce trestanců v jednotlivých ústavech však opětně (až o 15%) stoupl. Vzrostl arci i počet pracovních sil. Odčinění odsouzení a milostí bylo v r. 1926 daleko méně uděleno než v roce předcházejícím. Z 91 719 osob podmíněně odsouzených, kterým zkušební doba počala r. 1921, bylo v letech 1921—1926 podmíněné odsouzení odvoláno v 6 814 případech (v Čechách asi 7%, na Moravě skoro 10%).

Citace:

O podstatě a o modifikacích komisionářské a speditérské smlouvy, se zvláštním zřetelem k samovstupu komisionáře (speditéra). Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1928, svazek/ročník 67, číslo/sešit 21, s. 699-700.