NĚMECKÉ STUDENTSTVO bylo podrobeno panující organisační doktríně soudobého Německa. 7. února 1934 byla vyhlášena t. zv. »Studentská ústava«, zavádějící i pro studentstvo »Führerprinzip«. Podle ní jsou němečtí vysokoškolští studenti organisováni ve Svazu německého studentstva (Deutsche Studentenschaft), němečtí studenti odborných škol ve Svazu německého odborného studentstva (Deutsche Fachschulschaft). Oba svazy tvoří společný Říšský svaz studenstva na školách vysokých a odborných (Reichsschaft der Studierenden). Studentské organisace mají býti »zárukou, že studenti budou plnit svoje povinnosti ve škole, v národě a ve státě«. Tím je v první řadě rozuměna služba v úderných oddílech (SA) a služba pracovní; o výchovu studentstva k brannosti pečuje vysokoškolský úřad úderných oddílů, politickou výchovu studentstva je pověřeno Nacionálněsocialistické studentské sdružení (Studentenbund). Němečtí studenti, kteří nejsou příslušníky německé říše, nepřebírají prý za svého pobytu na německé vysoké škole svým členstvím ve Svazu německého studentstva žádných povinností, které by byly v rozporu s jejich povinnostmi k státům jejich příslušnosti. — Současně také bylo vydáno prováděcí nařízení k zákonu o přeplňování německých škol, jímž se stanoví kontingent vysvědčení zralosti pro studium na vysokých školách na 10 734 pro zemi pruskou. O vysvědčení se musí abiturient sám hlásit, k žádosti se má vyslovit župní náčelník národněsocialistické strany o politické spolehlivosti studenta a vrchní president politické správy rozhodne o připuštění ke zkoušce.