Všehrd. List československých právníků, 15 (1934). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 400 s.
Authors:

Dr. Cyril Bařinka:

Právnické srovnávací názvosloví slovanské. — Bratislava. 1933. Vydal pro účastníky sjezdu gener. sekretariát I. sjezdu práv. států slovan. —- 160. Str. dvojnásobných 194. Kč 18. — Zcela ojedinělé poměry jazykové právě minulého sjezdu přiměly generálního sekretáře tohoto sjezdu, Dra Bařinku, aby se za pomoci ještě několika cizích právníků pokusil o jakousi srovnávací terminologii v právech slovanských. Tabulové přehledy, abecedně uspořádané, vycházely v Právnem obzoru a těsně před sjezdem byly vydány v malé příruční knížce, jejíž souběžný titul je slovenský. Základní část této příručky je srovnávací terminologie Čs.-polsko-srbochorvatsko-bulharsko-ruská, kdežto nebylo pojato v ně srovnání se slovinčinou. Naopak v druhých částech následuje srovnávání s jednotlivými jazyky a čs. terminologií, při čemž však zase odpadlo srovnání mezi ruskou a čs. terminologií, protože na sjezd nedošla ani jediná práce ruská. Je tedy jasné, že příručka není dílem úplným, ale to by vzhledem k obtížím jak práce samé, tak i sjezdu nebylo nijak neomluvitelné, spíše by však bylo možno pochváliti nadšení, s nímž se autoři názvosloví podjali práce. Než mnohem závažnější je celkové pojetí vytčeného úkolu, s jehož řešením nelze ani zdaleka býti spokojenu. Již formálně zarazí, že mluví o ,československém’ názvosloví, podobně jako o jugoslovanském. Je jistě zcela jasný rozdíl pro právníky, kterého není třeba vysvětlovali, mezi státním (!) jazykem československým (t. j. právní paritě češtiny se slovenčinou), a nějakým jednotným jazykem čs., kde jde o věc filologickou a kde nejlépe snad z posledních střízlivých hlasu, přístupných širší veřejnosti nefilologické, je možno odkázati na studii Trávníčkovu (viz referát v min. roč. XIV., str. 187). Shodně je tomu i s nějakou »jugoslavšlinou«. Jak si autoři této terminologické konkordance představovali, »čs. názvosloví«, vysvítá z předmluvy, kde se praví, že do »čs. sloupce byly převzaty některé dobré slovenské výrazy jako účastina, vybavovať, železničiar, premávka, zápisnice, přítomnice a j. Nesvedči o zvláštni svedomitosti komise, v níž mezi podepsanými v předmluvě není čs. právník, že kromě »účastiny« a »zápisnice« ostatní výrazy marně hledáme v tabulkách. Také je podivné, které výrazy byly zařazeny jako ,právní termíny’. Tak na př. setkáváme se s: Bozk-hubička, hvězda, hvězdář, blahopřejný, blahovolný, brousiti, brusič, cudnost, cvičení, čarovati, a pod., abych volil aspoň ukázku jen ze začátku abecedy. Bohužel, že se setkáváme i s některými výrazy, které byly ve slovenčině utvořeny až po převratu (a to ne vždy Slováky, nýbrž naopak!). Jest věru zvláštní, že nenapadlo komisi rozepsati dobré slovenské publikace (a máme jich už dosti), porovnali s »Pravidly«, s výtečnou — pres všechno její stáří — německočeskou terminologií Kadlcovou-Hellerovou a pod. Jedině nás usmiřuje tvrzení předmluvy, žo jde jen o příručku přechodnou (!!) a že tedy definitivní zpracování myšlenky v jádru svém dobré bude zcela jiné. Nás, Čechy a Slováky, nemusí první tento nezdar mrzet, neboť mezi právníky československými jsou mocnější pouta než pouhá terminologie a stejně jako kdysi jsme v češtině udělali pořádek v názvosloví právnickém, tak i není daleká doba, kdy se rozumně tato očista provede i ve slovenčině. Ale od pokusu tak nepodařených jako je tento, je nutno vždy varovati! Ča.
Citace:
Dr. Cyril Bařinka: Právnické srovnávací názvosloví slovanské. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1934, svazek/ročník 15, číslo/sešit 4, s. 178-179.