NPD documents search: Všehrd, 15 (1934) - Návrh na změnu ústavy

Zprávy

Návrhy na změnu ústavy.Ještě nikdy za celou dobu trvání republiky nemluvilo se u nás tak vážně a do jisté míry i konkrétně o změně ústavních institucí и nás. V poslední době vyskytlo se hned několik reformních návrhů z různých stran. Hlavním jejich bodem jest myšlenka nahraditi náš zbytečný senát hospodářským parlamentem. Nevytýkejme autorům tohoto návrhu, že přejímají nekriticky myšlenku korporativního zřízení ze sousedství. Myšlenka hospodářského parlamentu vystihuje dobře náladu dnešní doby, která všechno bez výjimky řeší hospodářsky a která v kterékoliv otázce vidí problematiku především hospodářskou. A uznejme jim jejich poctivou snahu zachovati i při této reformě — přejímané od diktatur —- základní linii demokratickou.
Hospodářský parlament či hospodářská komora je myšlenka diskutovatelná. Nezapomínejme jen, kolik otázek bude nutno řešiti dříve, než by bylo možno přikročiti k jejímu uskutečnění: jednotná stavovská organisace všeho obyvatelstva, rozdělení obyvatelstva na skupiny dle stavů, rozdělení mandátů v hospodářské komoře jednotlivým stavům., přebudování dosavadních politických stran (co se stavovskými stranami?), úprava kompetence a spolupráce mezi hospodářskou a politickou složkou řízení státu. Úprava taková, která by nečinila z dnešního státu, který již tak je těžkopádným strojem na výrobu (a to velmi pomalou) kompromisů, útvar ještě těžkopádnější. Nezapomínejme, že snad ještě aktuelnější potřebou dnešního státu než odpolitisování a »zhospodářštění« parlamentu, jest potřeba, aby v úžasně rychlém tempu dneška dovedl se také stát rozhodovat» a jednati rychle, pružně a nekompromisně. Dokud nenalezneme uspokojivé a konkrétní řešení těchto a jiných předběžných otázek, ukazujeme návrhem hospodářského parlamentu pouze vzdálený cíl, ale nikoliv cestu.
Není divu, že i k nám přicházejí návrhy na reformu ústavy, při celkové nespokojenosti občanstva — a hlavně inteligence, a to zase hlavně mladé — s dosavadním naším politickým režimem, a při známém našem sklonu přejímali módní myšlenky z ciziny. Že k nám však přicházejí tak pozdě, toho důvodem je ta skutečnost, že my téměř všichni — i ti velcí nespokojenci z nás — máme příliš rádi svůj stát a proto i tu svoji revoluční ústavu z r. 1920, než abychom se snadno odhodlali k její změně. Zcela nesporně zvyšuje dobrý kredit našeho státu — и nás i venku —. že v záplavě ústavních změn ve střední Evropě jsme dosud nezměnili ani písmene z naší ústavy. Výslovně ovšem říkáme »písmene«, poněvadž jinak víme, kolik změn proti původním představám našich ústavodárců udělala politická praxe za 15 let republiky. Nebylo by možno, aby stejně v rámci platné ústavy byly prováděny změny k lepšímu? Tento rámec připouští jak úpadek, tak obrodu politického života a reformu řízení státu. Je toho mnoho, velmi mnoho, co by se dalo udělat beze změnu ústavy. Snad bu pak přestala potřeba ústavních reforem. Ale k tomu je zapotřebí dobrých úmyslů, činů a — lidí.
A v tomto směru leží, muslim, hlavní význam diskusí o změně ústavy: Ukazuje se jimi touha po nápravě. Jsou mementem pro dosavadní držitele politické moci: Nezmění-li se lidé, bude nutno změnit instituce. Ale dovolte nám říci, že nějaké změnu k lepšímu je už opravdu zapotřebí. Z. N.

Citace:

Návrh na změnu ústavy. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1934, svazek/ročník 15, číslo/sešit 8, s. 353-354.