In memoriam MIROSLAV STIEBER.
V odpoledních hodinách ve středu dne 14. února 1934 zemřel po operaci v nemocnici na Bulovce v Praze řádný profesor dějin veřejného a soukromého práva ve střední Evropě na právnické fakultě Karlovy university v Praze JUDr. Miroslav Stieber ve věku 69 let (* 16. února 1865 ve Slaném). Vzpomínali jsme jeho vědecké činnosti už při 60. výročí narozenin roku 1925 (Všehrd, VI. 1925. 140—142) a věru, že jsme očekávali jeho sedmdesátiny, abychom znovu zaznamenali jeho rozsáhlou vědeckou práci. Tím trudnější jest vzpomínati toho při jeho nenávratném odchodu.
Devítiletí, které nás dělí od r. 1925, bylo vyplněno u prof. Stiebra plodnou prací. Popřevratová doba uložila československému právnictvu nové úkoly a Stieber neuhýbal. Pustil se s chutí do práce. Jako již dříve zastával pilně vědecké badatelské úkony na poli historicko-právním, tak se v něm nyní vzkřísila láska k platnému právu, jak mu ji vštípila jeho dřívější advokátní prakse.
Na prvním místě změněné poměry na právnické fakultě nyní již československé uložily prof. Stiebrovi, aby opustil starý svůj předmět říšské dějiny rakouské, který ovšem v dobré orientaci Bohuše Riegra netradoval tak, jak si přála rakouská vláda v duchu širší vlasti, nýbrž orientaci naší, české, jak totiž český stát hrál důležitou roli v podunajské monarchii. Pro tento předmět se u Riegra sedmatřicetiletý Stieber habilitoval r. 1902, tento předmět chvílí převratu Stieber opustil a zaměnil za dějiny práva veřejného i soukromého ve střední Evropě. A jako kdysi Rieger, Kadlec, Stieber vytvářeli říšské dějiny, tak nyní Kadlec se Stiebrem budovali právní dějiny středoevropské. Stiebrovi připadl specielní úkol zpracovat dějiny soukromého práva a brzy vydal i první učebnici tohoto oboru, kdežto Kadlec se cele věnoval právu veřejnému. Brzy v nových vydáních vzrostla tato práce v jedinou dosud naši učebnici soukromého práva. Stieber, jak bylo již na tomto místě ukázáno v příslušných referátech o jednotlivých vydáních, rozdělil látku na oddíl samostatného vývoje a oddíl vlivu cizích práv, tedy recepce. To byl oblíbený předmět Stiebrova studia a tak tento oddíl je vlastně jakýmsi torsem práce, na kterou kdysi se velmi těšil a sliboval si, že se jí věnuje cele. Nedošlo k tomu pro jiné, naléhavé úkoly.
Než nová doba vyžádala si i nové činy. Stieber se horlivě účastnil zejména prací na unifikaci i reformě československého práva. Spolupracoval na reformě československého občanského zákoníka, zvláště v části věcných práv. Svými dobrými zdáními však zasáhl i tvorbu jiných právních norem československých. A ze všech dobrých zdání pro nás nejdůležitější je jeho právní zhodnocení historických skutečností, které vedly k založení i vytvoření pražské university Karlovy. Ale nezůstalo jen při posudku, bylo nutno replikovat německým oponentům.
Prof. Stieber však dostal se i do víru politického. Studií »Politické a volební strany« (Sborník věd práv. XXVI. XXVI. 1926.) přihlásil se svým vlastním řešením této sporné otázky. Pak však dostal se jako člen volebního soudu i do politické prakse, nezapomínaje při tom na řešení ožehavých otázek sociálních, zvláště bytové, k níž podal námět na zmírnění pomocí reálného dělení (Právník LXV. 1926 a Národní Kultura I. 1922). А k ucelení portrétu zesnulého sluší vzpomenouti jeho činnosti na foru mezinárodním a pak i v učených společnostech. Z nich zase první třída České Akademie pro vědy a umění byla mu svěřena jako tajemníku. Za jeho činnost dostalo se mu i čestného doktorátu Lyonské university.
Ča.
Pohřeb prof. Mil. Stiebra konal se v sobotu dne 17. února 1934 z hally právnické fakulty v Praze. Byl to prvý pohřeb z této nové budovy vůbec a jak vystižně bylo vzpomenuto v pronesených řečích, prof. Stieber jako děkan po prvé vstoupil na půdu novostavby ze starého Karolina a také prvý ji opustil. Po proslovu Mg. prof. Domina, rektora Karlovy university, ocenil vědeckou činnost zesnulého Spect. prof. Sommer, děkan právnické fakulty. Na to se s prof. Stiebrem rozloučili za Českou Akademii prof. Pekař, za právnickou fakultu Masarykovy university prof. Čáda a za právnickou fakultu Komenského university prof. Rauscher. Závěrem vřele ocenil poměr prof. Stiebra k studentstvu a zvláště ke spolku čs. právníků »Všehrd« jeho starosta JUG. Smolek, který vzpomněl, že zesnulý byl i čestný člen »Všehrdu«. Konečně Dr. Veselý jménem žáků přinesl mu poslední pozdrav. Čestnou stráž u rakve konali členové SČSP. »Všehrd«. Pietního aktu se zúčastnili ministr školství a národní osvěty prof. Dr. Krčmář a ministr spravedlnosti Dr. Dérer.
V. r.