Všehrd. List československých právníků, 15 (1934). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 400 s.
Authors:
ÚŘEDNICKÁ OTÁZKA V TŘETÍ ŘÍŠI. O tomto zajímavém tématu promluvil univ. profesor dr. Laštovka v právnické Jednotě bratislavské v rámci přednášky o ústavní reformě v Německu. K provádění revolučního programu potřebovala Hitlerova vláda úřednictvo, které by bylo. jejím plánům úplně oddáno. Bylo třeba najiti cestu, jak se zbaviti zaměstnanou, jichž stranická spolehlivost vzbuzovala pochybnosti. V uskutečňování této myšlenky lze pozorovati dvě etapy. V prvé jest prováděna »očista« úřednického sboru od nespolehlivých elementů, v druhé jde již o pevnou úpravu úřednického práva v duchu nacionálního socialismu. Úřednictvo jest rozlišováno na tyto kategorie: 1. »Parteibuchbeamte«, to jest zaměstnance, vstoupivší do státních služeb po 9. XI. 1918 bez předepsané kvalifikace. Sem paří především komunisté. Tito úředníci m u s í byli propuštěni, aniž měli nárok na pensi. 2. »Nearijci«, to jest Židé nebo ti, kteří pocházejí ze smíšeného manželství, v němž jeden z manželů jest Žid. Ti rovněž musí býti pensionováni, avšak mají nárok na příslušné zaopatřovací platy. Ve službě však zůstávají ti, kteří za světové války bojovali na frontě nebo jichž otcové padli ve válce. 3. »Politicky nespolehliví«, in concreto hlavně sociální demokraté, kteří mohou, ale nemusí býti propuštěni. Přiznávají se jim až У\ normální pense. 4. Aby byla »očištěna« ministerstva, bylo nařízeno, že všichni úředníci mohou býti podle potřeby přeloženi na místa nižší hodnosti a menších důchodů. Tato výjimečná opatření, prováděná se vší bezohledností dravého režimu, byla časově omezena, naposled do 31. III. t. r. Poněvadž však byly obavy, že úřednický sbor bude znovu infikován, bvl vvdán zákon z 30. června 1933, který všechny tyto zásady ponechává v platnosti, a nad to ustanovuje, že úřednictvo pragmatikální, tedy nesmluvní, smí býti jmenováno jen pro správu vrchnostenskou, nikoliv pro správu hospodářskou, službu kancelářskou a pod. Ženy se stávají definitivními až v 35. roce svého věku a veškery jejich pensijní nároky spočívají v nepatrném odbytném. Vdané ženy jsou propouštěny, skýtá-li jim povolání mužovo dostatečnou obživu. Obsáhlý tento zákon připoutává německé úřednictvo pevně k nacionálněsociální straně a na všechnu jeho činnost klade jediné měřítko: naprosté věrnosti k národnímu socialismu. vh.
Citace:
Úřednická otázka v Třetí říši. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1934, svazek/ročník 15, číslo/sešit 8, s. 360-361.