Vittorio Scialoja,

dne 19. listopadu v Rime zemřelý emeritní profesor římského práva, náieží spolu s Ferrinim, Perozzim, Bonfantcm, žijícím ještě Riccobonem a j. ke skupině italských pracovníků, která koncem minulého a začátkem tohoto století převzala po německé vědě právní vedení ve světovém vědeckém pěstění práva římského. Jsa již od mladých 23 let universitním profesorem, a nemaje filosofické hloubky ducha Bonfanteovy, poměrně brzy ve vědecké práci ustal, ač tu zanechává díla pozoruhodné ceny. (Del diritto positivo e dell’equità, Responsabilità e volontà nei ncqnzi qi aridi zi, Sull’interpretazione delle leqqi, překlad Savignylio System des römischen Rechts.) Láká ho více účast na vroucím životě a činnosti organisační. Jest zakladatelem Istituto di diritto romano (1888) v Římě a dlouholetým činorodým redaktorem jeho »Bulletina«. Účastní se v Nejvyšší školní radě italské, aby odtud přešel plně do politiky, zejména i do politiky mezinárodní.
Scialoja představuje synthesu životní aktivnosti politikovy s reflexivností učencovou. Se zjevem tím se shledáváme mnoho v demokratických státech. U něho však vyrůstal z římské půdy a tisícileté tradice. V tom smyslu jest dědicem klasických právníků římských, kosmopolitou, který svůj juristický kosmopolilism realisoval prakticky, ať už s činným zájmem na osvobozovacích snahách potlačovaných národů, ať už na mírové konferenci — bylo zvláštní, že se tu setkal se svým vědeckým kolegou a členem německé mírové delegace Josefem Partschem —, ať už jako delegát Italie ve Společnosti Národů. Letos se mu dostalo pocty nejvyšší. Není jen symbolické, že byl provolán u příležitosti jubilejního sjezdu romanistů v Římě s kapitola za civis Romanus. Sedmasedmdesátiletý stařec vážil si jistě i pocty čestného doktorátu, kterou na něho vzpomenula universita Karlova. — d —

Citace:

Vittorio Scialoja. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1934, svazek/ročník 15, číslo/sešit 3, s. 120-120.