ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY. Bilance našeho zahraničního obchodu za r. 1933 je málo utěšená. Oproti r. 1932 poklesl dovoz s 8 mil. na 6 mil. Kč a vývoz se 7,4 mil. na 5,9 mil. Kč. V jednotlivých měsících 1933 bylo však v některých oborech pozorovati mírné zlepšení. Konec roku opravňoval k určitým nadějím do budoucna. Všeobecně u srovnání obratu zahraničního obchodu světového zlepšuje se zahraniční obchod československý pomaleji za světovým průměrem, což se stanoviska obchodního je zjevem značně nepříznivým: naše schopnost vývozu nestoupá úměrně se zlepšováním světové hospodářské situace. Většímu rozvoji jeho brání v Evropě protekcionistická politika a na zámořských trzích nedokonalá organisace odbytová. Značným handicapem naši soutěživosti je drahota čsl. zboží u srovnání se zbožím států se znehodnocenou měnou a s vývozními podporami nejrůznějších podob. V čele našich obchodněpolitických zájmů v minulém roce stálo jednání Hospodářské Malé dohody: podařilo se po značných obtížích zejména vnitrohospodářských (vyrovnání zájmů průmyslu a zemědělství) vypracovali určitý společný dovozní a vývozní plán, poskytující větší záruky hospodářské spolupráce malodohodových států. Obchodně-politický poměr k Maďarsku nebyl vyřešen. Jednání s Polskem a s Francií trvala i počátkem roku 1934, při čemž únorovými reformami měnovými jednání s Francií ohroženo a přerušeno. Znehodnocení čsl. měny, vykládané v souvislosti s plánem na podporu vývozu, projednávaným veřejnou diskusí i v zahraničí, jako opatření spíše obchodně-politické než ryze měnové, přineslo již před svým uzákoněním některé komplikace obchodně-politické, nehledě k vládní krisi vnitrostátní. O příznivé působení devalvace koruny na zahraniční obchod vznikly vážné spory. Koncem roku ustavilo se kuratorium Ústavu pro zahraniční obchod Ústředny obchodních a živnostenských komor a Ústředního svazu čsl. průmyslníků; zatím však vedou agendu Ústavu dosavadním způsobem zmíněné dvě instituce v úzké spolupráci. Dr. Kb.