Vliv obchodů pojišťoven v ČSR na platební bilanci státu. V posledním čísle »Pojistného obzoru« (čís. 139, roč. XII.) zabývá se Ing. Keclík v článku nadepsaném »Účast zahraničních pojišťoven na domácím trhu« vlivem, který mají cizozemské pojišťovny, obchodující na území našeho státu na platební bilanci. Článek je tím zajímavější, že jde o obor, který nebyl z uvedeného hlediska dosud podrobně hodnocen. Pojištění jako reální hodnota jest předmětem obchodu, tedy i předmětem obchodu mezinárodního. Ačkoliv mezistátní obchody zbožím hmotným v nynější době světové krise klesly na nejmenší míru, mezinárodní obchod na poli pojišťovatelsťví rozvíjí se v neztenčené míře. Hlavní důvod, proč mezinárodní obchod v pojišťování vykazuje stabilitu, jest nutnost dělení risika a odevzdávání podílů spolunositelům pojistné ochrany (spolupojišťovateli nebo za jišťovateli), což u nás děje se zajišťováním hlavně u zahraničních pojišťoven pro nedostatek vlastních zajišťoven, případně pro výhodnější podmínky zajištění v cizině. Tímto způsobem dostává se zahraniční zajišťovatel nepřímo na domácí trh. Toto bývá také obvyklý způsob u většiny evropských států, kterým se cizí pojišťovny (zajišťovny) dostávají na jejich trh a také vlastně jediný způsob, kterým se naše pojišťovny jako spolupojišťovatelé (zajišťovatelé) dostávají na cizí trh. Druhý způsob, jakým se dostávají cizozemské pojišťovny na domácí trhy, je ten, že zahraniční ústavy provozují přímo uzavírání obchodů, a to získáváním koncese. V našem státě jsou cizí pojišťovny přímým i nepřímým obchodem nejsilněji zastoupeny ze všech států evropských. Přímé provozování pojišťování u nás vede cizí ústavy k tomu, že odvádí své ústředně do ciziny — kde samozřejmě pojišťují — i docílené zisky z vlastní produkce za pojistnou ochranu к nám vlastně dovoženou, čímž přirozeně působí nepříznivě na platební bilanci státu, stejně jako dovoz hmotného zboží a tím povinnost platiti do ciziny. Aby autor ciferně ukázal, jaký jest poměr mezi domácí a cizí produkcí v našem státě, uvádí odděleně podle oboru pojištění (životního a škodového) statistická data, vydaná Státním úřadem statistickým o obchodování pojišťoven v ČSR za r. 1931. Podle těchto dat poněkud upravených autorem článku činil příjem z produkce životního obchodu domácích pojišťoven v r. 1931 Kč 420,531.000.—·. Z této produkce životního obchodu odevzdaly domácí pojišťovny do zajištění domácím zajišťovatelům Kč 23,851.000.— a zahraničním zajišťovatelům Kč 98,849.000.—. Příjem z produkce domácích pojišťoven škodového pojištění činil v roce 1931 Kč 827,828.000.—. Z toho odevzdaly domácí pojišťovny do zajištění domácím ústavům celkem Kč 198,213.000, zdejším filiálkám zahranič, pojišťoven Kč 6,948.000.—a cizím pojišťovnám do zahraničí 268,497.000 Kč. Cizozemské pojišťovny získaly naproti tomu na území našeho státu přímým provozováním životního pojištění celkový příjem na pojistném v roce 1931 Kč 362,476.000.— a do zajištění byl jim, jak shora uvedeno, odevzdán podíl s prémií Kč 98,849.000.—-, takže připadá na cizí produkci životního obchodu v našem státě pojistné Kč 461,325.00.—. Vynáší tudíž cizí produkce životního obchodu o Kč 40,7.94.000.— větší příjem pojistného než produkce domácí.Cizí produkce škodového obchodu vynesla na pojíst. 511,887.000 Kč, je tedy menší značně než produkce v těchto oborech získaná domácími pojišťovnami v přímém obchodu. Po sdělení statistických dat ukazuje autor blíže, jak se jeví pojišťovatelská činnost všech pojišťoven v platební bilanci stálu. S hlediska platební bilance státu jest rozhodující poměr dovozu a vývozu pojistné ochrany, jak je tomu při dovozu a vývozu hmotného zboží. I když podle velikosti pojistného samého za dovezenou nebo vyvezenou pojistnou ochranu nelze přesně určili velikost salda platební bilance pojišťovatelství, přece jen možno odhadnouti, jak se tato bilance platební vytváří. Tu nutno jistě zdůraznit), že každé zajištění u zahraničního pojištovatele je dovozem pojistné ochrany a tudíž vývozem užitku (úplaty, čistého zisku a pod.) z pojištění stejně jako jest dovozem pojistné ochrany i přímé pojištění uzavřené u cizí pojišťovny. Naproti tomu jest vývozem pojistné ochrany a tudíž dovozem užitku z pojištění jsou všechna pojištění, uzavřená domácími pojišťovnami v cizině ať přímou akvisicí neb zajištěním. Podle uvedených výsledků úřední statistiky byl dle Ing. Keclíka dovoz pojistné ochrany vyjádřený velikostí pojistného v životním odboru v roce 1931 Kč 433,114.000.— ve škodovém odboru Kč 452,344.000.— celkem Kč 885.488.000,— Naproti tomu vývoz pojistné ochrany našimi domácími ústavy stejně vyjádřený v životním odboru Kč 24,014.000.— a ve škodovém odboru Kč 149,661.000.— celkem pouze . . Kč 173,675.000.— Z těchto cifer je zřejmá ohromná převaha cizího pojišťovacího obchodu v našem státě nad obchodem domácích pojišťoven doma i v cizině, což má nutně za důsledek neobyčejně tíživé zhoršení naší platební bilance, i když — jak poznamenává Ing. Keclík — ne v tom rozsahu, v jakém se jeví schodek vyvezeného a dovezeného pojistného, ježto z pojistné prémie nutno uhraditi náhrady pojištěncům a náklady pojišťovny. Naproti tomu dlužno uvážiti, že filiálky zahraničních pojišťoven v jiných státech již tím, že mají možnost provozovati přímý obchod, který je vždy výnosnější, zúčastňují se významným způsobem hospodářského života státu i v jiných oborech, nehledíc ani k tomu, že rozšířením činnosti na oblast cizího státu zvětšují svou obchodní základnu a nabývají zde větší konkurenční schopnosti proti ústavům, které jsou omezeny toliko na domácí trh. Podle zpráv Státního úřadu statistického o platební bilanci zahraničního obchodu pojišťovatelského za léta 1925 až 1931 činí za těchto 7 let pasivum platební bilance Kč 243,000.000.—, t. j. již po odečtení výplat náhrad a uhrazení režie, tedy čistý obnos, který odplynul z našeho pojišťovacího trhu do ciziny. Z uvedených cifer je tedy jasné, jak mimořádně nepříznivá je situace čs. pojišťovnictví s hlediska platební bilance státu. Myslím, že by bylo na místě, aby státní správa blíže se zabývala příčinami, které tak nepříznivě působí na naše domácí pojišťovnictví a státní platební bilanci a snažila se zabrániti v mezích skutečnosti, že pojišťovatelský obchod nelze omezovali hranicemi státu, aby zhoršování již dále nepokračovalo. Prvním krokem к nápravě by bylo, jak Ing. Keclík správně uvádí, pomoci nepřímému obchodu našich pojišťoven, aby cizí pojišťovny vyhledávaly naše domácí zajišťovatele tím, že by bylo zrušeno nepřiměřeně vysoké poplatkové zatížení dle zák. č. 31 (1920 Sb. z. a n.), které činí zajišťování u našich ústavů ve větším rozsahu nemožným. Dr. L. K.