Všehrd. List československých právníků, 15 (1934). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 400 s.
Authors:

Dr. Zdeněk Tobolka:

Politické dějiny československého národa od r. 1848 až do dnešní doby. — Díl II.: 1860—1879. — Praha. Kompas. 1933. Str. 395 in 8°. K 66. — O prvním díle této nové práce Tobolko vy bylo referováno již v min. roč. (XVI. 106). Je možno s radostí konstatovati, že T. neslibuje jen pokračování, nýbrž skutečně pokračuje s vydáním 2. dílu, kterýž obsahuje dobu od říjnového diplomu až po opuštění pasivního odporu, hned v poměrně krátké době jednoho roku, takže můžeme s důvěrou očekávati dokončení celého díla. Celkový ráz práce Tobolkovy se ani v druhém dílu nezměnil. Jen bychom si přáli, aby nebylo zapomenuto na soupis (třebas v kritickém výběru) literatury a pramenů a pak na rejstřík, což vše lze ještě doplniti při posledním díle. Také úprava zůstala shodná i typ příloh, v nichž je zvláště pěkné faksimile 1. čísel »Národních listů« a »Pešťbudínských vedomostí«.
Pokud jde o obsah, snad nejzajímavější je pokus zařaditi věci slovenské v jednotný rámec s věcmi českými. Vynecháme-li ty stati, kde T. pojednává o dualismu a poměru českých stran k němu, což se jistě dotýkalo i Slovenska, v tomto díle samostatně jsou mu věnovány vlastně jen 4 kapitoly: 8. o slovenském memorandu z 1861, dále 29. o Slovácích, jejich poměru k dualismu а k zákonu z 1868, a pak dvě kapitoly přehledné, 51. o slovenské politice v letech 1868 až 1878 a 52. o slovenských politických stranách. Jestliže uvážíme, jak se skvěle podařil Maďarům jejich dualistický plán, oddělit obě naše větve, musíme přiznat, že přes všechno to, co nás v těchto letech dělilo, T. dovedl přece najít dosti styčných bodů. Přesto zůstává česká politická historie červenou nití výkladů autorových. Nezapomíná na události na Moravě a ve Slezsku, byť nepochybně těžiště bylo vždy v Čechách. Čtenářům a používatelům Tobolkových Dějin přijdou vhod charakteristiky čelných osob a pak místa, kde se snaží zařaditi českou politiku v rámec historie zahraniční (na př. spojitost s válkou italskou, s velkoněmeckou politikou a pod.). T. ovšem zde neměl toho úkolu, jako na př. Šusta ve svých Dějinách Evropy nebo Světové politice, která zatím zůstává jedinečným vzorem slohové vytříbenosti v naší literatuře, ale Tobolkův klidný vypravovatelský tón hlavně neodradí čtenářů, kteří u něho hledají poučení. Ovšem nejzajímavější budou stati těch Tobolkových dějin, kde T. nebude vystupovati jen jako historik, nýbrž i jako vypravovatel vlastních zkušeností dob, v nichž se sám činně politicky účastnil. Ča.
Citace:
Dr. Zdeněk Tobolka: Politické dějiny československého národa od r. 1848 až do dnešní doby. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1934, svazek/ročník 15, číslo/sešit 3, s. 143-143.