Všehrd. List československých právníků, 15 (1934). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 400 s.
Authors:
A JEŠTĚ JEDNOU OSNOVA ADVOKÁTNÍHO ŘÁDU.1 V nejbližší době má se státi předmětem parlamentního projednávání osnova nového advokátního řádu, jež byla před tím předmětem dlouhého a důkladného jednání zájmových korporací. Osnova sleduje cíl jednak unifikační, sjednocujíc v tomto oboru právo pro celý stát, jednak též konsolidační, slučujíc v jediném zákoně předpisy dosud obsažené v několika zákonech a novelách k nim. Celkem možno říci, že osnova počíná si dosti konservativně, nezavádějíc žádných překotných změn. Na venek, jako na pohled nejpatrnější změna, vyniká ovšem doplnění autonomní organisace advokátního stavu zřízením t. zv. vrchní komory advokátní, jakožto dozorčí a opravné instance nad advokátními komorami. Jinak osnova především podrobněji stanoví náležitosti zápisu do seznamu advokátů po stránce positivní i negativní, poskytujíc komorám právo přezkoumávati i dodatečně, zda náležitosti zápisu jsou splněny a upravujíc řízení při zápisu i výmazu ze seznamu. Ustanovení o právech a povinnostech advokátů namnoze formulují jen přesněji neb podrobněji dosavadní předpisy zákonné i zachovávanou praxi. Dosavadní příliš stručné předpisy o substitucích jsou doplněny podrobnými předpisy jak o tom v kterých případech může neb musí býti advokátu zřízen substitut, tak i jaká jsou práva a povinnosti substitutovy. Předpisy organisační upravují nově rozdělení kompetence mezi výbor komory resp. jeho předsednictvo a valnou hromadu, a jak již výše uvedeno, vytvořují nový orgán a zároveň instanci nad advokátními komorami ve vrchní komoře advokátní. — Advokátní řád má obsahovati nyní též předpisy o kárném právu, a to jak kárné právo hmotné, tak i podrobné předpisy o řízení, nezaváděje ani zde žádných zásadnějších novot, nýbrž obmezuje se spíše jen na přesnější neb podrobnější formulaci dosavadních zásad. Dlužno ovšem vyčkati, zda bylo vhodně upraveno postavení komorního zástupce, jež není zcela organické, neboť podle osnovy přestává býti pověřencem výboru a není ani žalobcem v pravém slova smyslu, zejména není dominus litis. Nová ustanovení o kandidátech advokacie upravují především dobu přípravné praxe na 6 let s 5letou obligatorní praxí u advokáta a jednoroční u soudu, státního zastupitelství, notáře neb správního úřadu. Také zde jsou dány podrobné předpisy o náležitostech zápisu do seznamu kandidátů advokacie neb výmazu z něho, o dozoru na výkon praxe kandidátů, o jejich právech a povinnostech. Předpisy o advokátní zkoušce mají býti pojaty nyní přímo do zákona a neobsahují celkem žádné podstatné změny. Detailem poněkud přílišným jest, jestliže v zákonu jest dokonce stanoveno, jaké úkoly mají býti dány při písemné zkoušce advokátní. Jestliže osnova na několika místech přenechává stanovení podrobností cestě nařizovací, bylo by bývalo nepochybně vhodnější, aby i takováto podrobnost byla přenechána prováděcímu nařízení. Překvapuje do jisté míry, že podle osnovy započítává se do praxe pouze zákonná dovolená, a argumentace důvodové zprávy, že delší dovolenou než zákonnou advokát udíleli nemůže, neboť by tím mohlo býti zmařeno ustanovení o efektivnosti praxe, nemůže zajisté přesvědčiti. Započítávati dovolenou »přiměřenou« neb »obvyklou«, bylo by zajisté vhodnější. — Ustanovení společná obsahují mimo jiné též předpisy o pokoutnictví formulované jednoduše a jak se zdá, dosti vhodně. — Po právní stránce vzbuzuje pochybnosti ustanovení § 17 odst. 2., podle něhož jako dosud je advokát oprávněn vymíniti si odměnu určitou částkou, načež osnova pokračuje, »ale musí o tom býti sepsána listina a odměna musí se vztahovati na úplné provedení převzaté věci«. Což když listina sepsána nebude, bude snad ona úmluva neplatná neb nežalovatelná, či jest to snad pouhý pořádkový předpis? Záhadné jest též, proč o stížnosti na rozhodnutí ministra spravedlnosti, jímž se rozpouští advokátní komora neb vrchní komora advokátní, má rozhodovati nejvyšší správní soud v plenárním senátě. Nejvyšší správní soud rozhoduje o tolika záležitostech svrchované důležitosti v senátech pěti- neb sedmičlenných a sotva možno uvésti přesvědčující důvody pro to, proč právě o této stížnosti měl by rozhodovati senát plenární а k tomu ještě tak urychleně. Ustanovení o promlčení nároků na advokátu vůči stranám na odměnu odstraňují některé dosavadní pochybnosti, zdá se však, že všechny pochybnosti nebudou odstraněny ani nyní. — Vzhledem ke zmíněné již celkové konservativní tendenci osnovy vyskytnou se sotva vážnější překážky, které by zabránily jejímu uzákonění.
  1. Redakce dostala k této ožehavé otázce dva příspěvky. Třeba se v lecčems stýkají, uveřejňujeme je oba dva právě proto, že jde o věc pro náš stav velmi důležitou.
Citace:
A ještě jednou osnova advokátního řádu.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1934, svazek/ročník 15, číslo/sešit 6, s. 258-259.